https://noveregiony.fra1.digitaloceanspaces.com/Hanicka1_2e4df3b1f2.png

Z historie

Tvrz Hanička. Hořká připomínka československého pokusu o obranu pohraničí je zde již 85 let (1. díl)

11. 6. 2023

Lenka Mahdalová

Válečné období a jeho tragédie si nikdo nepřipomíná rád. Ale podívat se občas zpět do minulosti je jako otevřít starou knihu a hledat tam ponaučení i hlubší porozumění světu, ve kterém žijeme dnes. Příběhy naděje, ale také následného hořkého zklamání. Jedním z takových příběhů je stavba obranného opevnění Československa před vypuknutím druhé světové války. Zavítejte s námi na tvrz Hanička v Orlických horách, která letos oslaví 85 let od svého dokončení.

Železobetonová opevnění měla stát od Bohumína až k Labi

Už od roku 1933 začínalo být jasné, že Německo v čele s Hitlerem představuje hrozbu. Československo tedy začalo budovat systém opevnění, který by poskytl obrannou linii proti možnému útoku. Německo obklopovalo naši republiku z jihu, západu i severu. Hranice ale končila až u Bohumína a právě odtud směrem na západ k Labi se začal budovat mohutný systém železobetonových opevnění. To mělo udržet první nápor nepřítele až do příchodu spojenců, především Francie a Anglie. Vedle pěchotních srubů bylo v plánu postavit i 15 tvrzí. Do podzimu 1938, kdy došlo k podpisu Mnichovské dohody, se jich ale stihlo dokončit jen pět. Mezi nimi i tvrz Hanička.

Jak se na Haničku dostat

Přístupové trasy pro řidiče jsou nejlepší od Rychnova nad Kněžnou (odbočka ze silnice č. I/14) nebo Žamberka (odbočka ze silnice č. I/11). V Rokytnici se obě cesty sbíhají a je nutné pokračovat dál ve směru na Bartošovice po silnici č. II/319, kde po 7 km dorazíte na odstavné parkoviště v osadě Panské Pole – Hanička. Do navigací zadávejte jako cíl „Parkoviště Hanička Panské Pole“.

Turisté a cykloturisté se do muzea dostanou nejlépe z červené turistické značky, která vede po hřebeni Orlických hor, ať již ze směru od Zemské brány a Bartošovic, či od Masarykovy chaty na Šerlichu. Z této značky vede odbočka nad osadou Panské Pole – Hanička přímo k areálu muzea. Od Rokytnice v Orlických horách lze po modré turistické značce dojít k záchytnému parkovišti na Panském Poli a pokračovat dál po červené ve směru Anenský vrch jako ostatní návštěvníci muzea. Další možností je jít po silnici ve směru na Bartošovice a po zhruba 5 km odbočit asi 150 m za autobusovou zastávkou „Pod Zatáčkami“ vlevo na úzkou asfaltovou silnici vedoucí k areálu muzea (ještě cca 1,5 km).

Jak si představit tvrz Haničku?

Dělostřelecká tvrz Hanička byla pojmenovaná podle nedaleké osady, která existuje dodnes. Leží zhruba pět kilometrů vzdušnou čarou od Rokytnice v Orlických horách, nedaleko státní hranice s Polskem – v roce 1938 šlo ale o hranici s tehdejším Německem. Tvrz Hanička se skládala ze šesti povrchových objektů, které mezi sebou propojovalo 1,5 km chodeb a sálů. Mohutné prostory byly dostatečně velké pro značné množství munice a dalších zásob na několik měsíců. Podzemí se nachází v hloubce 20 až 36 metrů pod úrovní terénu. Nechybí energetický velín, úpravna vody, ošetřovna ani jídelna. Plánovaná posádka byla vypočítána na 426 mužů.

Tvrz Hanička. Hořká připomínka československého pokusu o obranu pohraničí je zde již 85 let (1. díl)

Když v roce 1938 převzali Haničku nacisté

Tvrz Haničku stihla pražská firma Ing. Bedřich Hlava postavit za 22 měsíců, náklady dosáhly částky 28 milionů předválečných korun. Přestože byla na podzim 1938 stavebně dokončena, na většinu vnitřního vybavení ještě čekala. Z hlavní výzbroje Haničce chyběly především tři houfnice a výsuvná dělostřelecká věž se dvěma houfnicemi, která měla být nejúčinnější zbraní našeho předválečného opevnění. Tato věž mohla střílet v rozsahu 360 stupňů až do vzdálenosti 12 kilometrů a s rychlostí dvakrát 20 ran za minutu. Jelikož pevnosti chyběly zásadní zbraně, nemohla plnit požadavky na obranu. Dne 10. října 1938 dopoledne byla tedy bez boje předána zástupcům německé armády, protože se nacházela na odstoupeném území. Většinu zařízení ovšem vojsko před předáním demontovalo a odvezlo do skladů ve vnitrozemí. Po okupaci tvrze se stal její prostor vyhledávaným a hojně fotografovaným místem německých vojáků.

A jak příběh tvrze Hanička pokračoval od války až po současnost si můžete přečíst v druhém dílu našeho článku.