https://noveregiony.fra1.digitaloceanspaces.com/Cover_e3ea715d44.png
Z historie

Fenomén: na cestě do minulosti Pluhárny II.

17. 1. 2024
Lenka Mahdalová

V naší třídílné procházce historií Pluhárny (odkaz na 1. díl na konci článku) se dnes přesouváme do druhé poloviny 20. století, která pro celý areál se dvěma bývalými továrními halami znamená období úpadku a postupného chátrání. Po socializaci majetku jej nikdo nedrží pevně v rukou, a tak si Pluhárna během pár dekád zahraje hned několik rolí. Pak, zničená, „odchází na odpočinek“ – bohudík však dočasný.

Období normalizace a první změny

Areál od 20. do 50. let neprošel výraznějšími změnami a po válce pokračuje užívání bývalých výrobních hal Střední průmyslovou školou jako dílenských prostor. Teď však stojíme na prahu 50. let – zlaté časy továrny jsou ty tam a areál čekají opravdové rány a necitlivé zásahy. Drobné změny začínají v únoru 1951, kdy národní podnik Autorenova dostává stavební povolení pro adaptaci a úpravy objektu starší haly nazývané Excelsior pro opravu automobilů a přejmenovává se na Automobilové závody n.p. – závod na opravny osobních automobilů Mladá Boleslav. Podle archivních dokumentů Stavebního úřadu v Mladé Boleslavi šlo například o úpravy jako nová, lokálně vytápěná plynová kamna, čekárnu, příčky, úpravy schodiště i umýváren, výměnu podlahy v montážní hale a další dílčí změny, které prozatím nijak razantně nemění charakter objektu. V roce 1960 například vzniká i přístavek u paty komína, který funguje jako dílna záručních oprav. O 11 let později je přestavěn na trafostanici z důvodu nedostatku elektrické energie v areálu. To již podnik vystupuje jako autoopravna Komunálních služeb.

Zásadní rány v 80. letech

Opravdu těžké časy však nastávají 80. letech (název podniku je Okresní podnik služeb), kdy přicházejí radikální a nekoncepční zásahy na dvoře továrny, v interiéru budov i jejich fasádách. V roce 1982 je vydáno stavební povolení pro zřízení výrobny a bourárny baterií v provozovně OPS. Například v bývalém prostoru jídelny funguje montážní dílna, strojovna nabíječů a nabíjecí stanice; bourárna se nachází v blízkosti kotelny v západní části pozemku autoopravny. V jižní části provozního dvora jsou umístěny skladové prostory včetně skladu kyseliny. V roce 1983 je zkolaudována stavba kotelny, uhelny a velínu na západní hraně areálu. Radikální přestavba v těchto letech znamená kompletní přeorganizování fungování dříve vstupní části výrobní haly. Nástup do budovy z čela a s tím spojená funkce centrální předsíně je zcela potlačena a vchod je nově organizován ze dvorní části v místě schodiště do podkroví. Nové konstrukce jsou navíc podle dostupných dokumentů většinou nevalné kvality.

Fenomén: na cestě do minulosti Pluhárny II.

Porevoluční úpadek

Přichází revoluce a majetky přecházejí pod jiné majitele. Tovární budovy získává Středočeský kraj. Ten ale nenachází adekvátní využití, a tak pouze pronajímá prostory ve starších budovách firmám, které zde realizují nejrůznější podnikatelské aktivity. Nachází se zde například sklad a prodejna elektromateriálu „ELCO“ nebo železářství „MONTANA“. Nájemci bohužel provádějí další nekoncepční a poměrně necitlivé zásahy. Přibližně od roku 2000 je definitivně opuštěna stará budova. Zároveň mezi lety 1993-2000 mizí celé technologické křídlo ve středu areálu – a s ním i kotelna, strojovna a tovární komín, dále domek pro domovníka a ohradní zeď. Dvůr tak nyní navazuje na areál průmyslové školy, přičemž neupravený prostor mezi halami je využíván jako hřiště, vybudované v roce 2012. Jeho dráha běhu na 100 metrů se nachází na místě bývalého vjezdu do továrního areálu.

Nové vyhlídky

Areál spí až do roku 2019, kdy se věci dávají do pohybu. O areál, jeho budoucnost a možnosti využití se začíná zajímat město a také Nadační fond Škoda Auto. Starší hala se stává majetkem města a objevují se první úvahy o jejím dalším osudu. S podporou NFŠA se podaří vyklidit novou halu a uspořádat zde první boleslavský festival Maker Faire. Ten má velký úspěch –  během víkendu navštíví areál Pluhárny cca 1500 lidí. Lidé jsou prostorem nové haly vesměs nadšeni a začínají se tak scházet mnohé nápady na její další využití pro občany města. S podporou Nadačního fondu se zde v roce 2019 a 2020 uskuteční několik zajímavých kulturních akcí a nastartuje se širší debata o její budoucnosti. Plány poněkud pozastavuje epidemie COVID19. V roce 2023 Středočeský kraj městu Pluhárnu zapůjčuje k dlouhodobému využívání pro konání společenských a komunitních akcí pro místní a i nová hala tak přechází pod správu Mladé Boleslavi. Ve spolupráci s NFŠA je realizována částečná rekonstrukce prostor a začínají od podlahy – hala dostane novou betonovou podlahu a opraví se stěny. Kulturní a společenské akce zde začíná pro všechny věkové kategorie připravovat Pluhárna, zapsaný ústav, založený třemi aktivními boleslavskými spolky – lidmi, kteří se od počátku kolem obrození prostoru pohybovali. Rodí se také odvážné dlouhodobé plány na celkovou rekultivaci areálu. Do jejich realizace však ještě zůstává dlouhá cesta. O tom, jak tento velkolepý industriální kulturně-sociální prostor funguje dnes a že po svém letošním otevření nabízí pěkně „nadupaný“ program pro všechny věkové kategorie, si ale povíme zase příště.

„Nájemci bohužel provádějí další nekoncepční a poměrně necitlivé zásahy. Například mezi roky 1993-2000 mizí celé technologické křídlo ve středu areálu – a s ním i kotelna, strojovna a tovární komín, dále domek pro domovníka a ohradní zeď.“

Za laskavé sdílení podkladů k článku děkujeme Archivu společnosti Škoda Auto. Historické podklady k článku poskytl Tomáš Špáta.

Další zdroje:

  • Stavebně historický průzkum továrního areálu bývalé strojní pletárny Eisler & Fuchs s bližším zaměřením na starší výrobní halu, autoři: Ing. arch. Marek Mach, Ing. arch. Martin Štibor, Industry Punk
  • Historie odborného školství v Mladé Boleslavi pod vlivem společnosti ŠKODA AUTO a.s. (2014), autor: Josef Hladký
  • Jizeran, různé ročníky
  • Katalog krajinské hospodářské, průmyslové a řemeslné výstavy, 1887
  • Bohemia, 1906
  • Informace od pana Tomáše Špáty a informace od paní Aleny Prchlíkové

Máte nápad
na zajímavý obsah?
napište nám!