https://noveregiony.fra1.digitaloceanspaces.com/Pluharna2_a821eec48f.jpg
Z historie

Fenomén: na cestě do minulosti Pluhárny

24. 10. 2023
Lenka Mahdalová

Mladoboleslavská Pluhárna v roce 2023 ožila a znovu funguje jako industriální kulturně-sociální prostor, kde se konají koncerty, workshopy i besedy a nabízí pěkně „nadupaný“ program pro všechny věkové kategorie. Jaké to tady ale bylo před 130 lety? Třeba v dobách, kdy areál patřil firmě Eisler & Fuchs a sloužil jako Továrna na punčochy a pletené zboží? Nebo v minulých desetiletích, kdy postupně chátral? Vydejte se s námi na dvoudílnou procházku do minulosti!

Zpět do roku 1892

Areál Pluhárny se nachází v památkové zóně Mladé Boleslavi a zdejší budovy jsou jedny z nejstarších dochovaných industriálních staveb ve městě. Procházíme bránou času do roku 1892 a před námi se otevírá areál strojní pletárny. Mezi tehdejší c. k. vojenskou nemocnicí a čtvrtí Na Karmeli ji tu postavili pánové Bedřich Eisler a Emil Fuchs. Budova působí velice prostorným dojmem, půdorys 60krát 20 metrů pojme vše, co továrna potřebuje k produkci punčoch, ponožek, kamaší, rukavic, nátělníků, dámských vest a živůtků, dětských obleků nebo čepic. Výrobní stroje pohání parní stroj, který najdeme ve dvoře. U něj se nachází i kotelna s šestibokým 30metrovým komínem.

Fenomén: na cestě do minulosti Pluhárny
Fenomén: na cestě do minulosti Pluhárny

Projekt tkalcovny, který nevyšel

Přenášíme se o 20 let dál, kdy už v areálu pracuje kolem 300 zaměstnanců. Právě rok 1912 je pro další osud výroby zlomový. Bedřich Eisler umírá a budovy patřící firmě Eisler & Fuchs kupuje Rudolf Pick. Jeho záměrem je zřídit zde mechanickou tkalcovnu režného a pestrého zboží. Výroba se měla rozjet ještě tentýž rok – plán se však své realizace z neznámých důvodů nedočkal. K této epoše ještě dodáme, že druhý z otců zakladatelů Emil Fuchs umírá roku 1931 a tragickou tečku za osudy zmíněných rodin udělají nacisté – většina z rodin Eislerů, Fuchsů i Picků umírá v koncentračních táborech.

Excelsior – proslulé motorové pluhy spojené se jmény Laurin & Klement

Vraťme se ale zpět do doby před vypuknutím 1. světové války. Hned roku 1913 areál znovu ožívá a my zde můžeme vidět první kroky realizace jiného plánu – otevření společného podniku firmy Laurin & Klement a továrníka Rudolfa Bächera z Roudnice nad Labem. Jeho celý název zní „Rakouská továrna motorových pluhů Laurin & Klement – Rudolf Bächer společnost s r.o. v Mladé Boleslavi“. A tak výrobu punčochového zboží nahrazuje montování motorových pluhů značky EXCELSIOR. Firma Laurin & Klement Motor dodává převodovou skříň, diferenciál a rychlostní páky; součásti sloužící orbě jsou zase dílem firmy Rudolfa Bächera. Kooperace funguje na jedničku a společnosti se skvěle daří – v prvním roce výroby (1914) vyváží své motorové pluhy i do Německa, Bulharska, Ruska, a dokonce také do Indie. O pět let později přistavuje v severní části areálu novou budovu montovny. 

Fenomén: na cestě do minulosti Pluhárny

Věděli jste, že...

Motorové pluhy ve své době představovaly významný technologický pokrok, který finančně i časově zefektivnil obdělávání půdy, rozšířil možnosti hluboké orby a výrazně přispěl k obnově evropského zemědělství po 1. světové válce.

Konec „zlatých časů“ Pluhárny 

Přesouváme se do roku 1927. Celý objekt kupuje zemský správní výbor pro potřeby právě dostavěné průmyslové školy, díla slavného architekta Jiřího Krohy. Stěhuje se sem také Národohospodářský ústav pro severovýchodní Čechy v Mladé Boleslavi a Pluhárna hostí Výstavu severních Čech, kde slouží jako pavilon strojnictví a zemědělství. Výroba motorových pluhů v části areálu pokračuje přibližně do poloviny 30. let, kdy tato zastaralá technika definitivně přestane dávat smysl v konkurenci univerzálnějších traktorů. Tím také končí nejslavnější éra Pluhárny jako jednoho z průmyslových srdcí Mladé Boleslavi.

Fenomén: na cestě do minulosti Pluhárny

Věděli jste, že...

Poslední funkční motorový pluh Excelsior P5 můžete vidět v Muzeu zemědělské techniky v Čáslavi (pobočka Národního zemědělského muzea).

V příštím díle se přeneseme do 50. let, kdy areál doznal významnějších změn, aby v budoucnu sloužil jako dílny Střední průmyslové škole a také jako opravna automobilů mladoboleslavského komunálu. 

Za laskavé sdílení podkladů k článku děkujeme Archivu společnosti Škoda Auto. Historické podklady k článku poskytl Tomáš Špáta.

2. díl článku: Fenomén: na cestě do minulosti Pluhárny II.

3. díl článku: Fenomén: na cestě do minulosti Pluhárny III.

Máte nápad
na zajímavý obsah?
napište nám!