https://noveregiony.fra1.digitaloceanspaces.com/1_33_933eb36f01.jpg
Z historie

V Lázních Fořt se léčila nejbohatší klientela. Jejich slávu ukončila továrna

23. 10. 2024
Pavel Cajthaml

Zarostlé lesní chodníky a staré oprýskané domy, to zbylo z Lázní Fořt v Rudníku nedaleko Vrchlabí. Přitom místo se díky zázračnému prameni a panenské okolní přírodě těšilo velké oblibě. Věhlasné lázně ale bohužel zanikly kvůli stavbě chemičky.

O léčivou vodu z Fořtu měli lidé zájem už v 17. století. Mohla za to pověst o nevidomé dívce, která se měla díky vodě z tamní lesní studánky uzdravit. Církev tehdy pořádala k místu domnělého zázraku procesí zbožných poutníků. V roce 1754 zde vznikla kaple v barokním stylu, která byla zasvěcena Panně Marii, jež se stala také patronkou pramene.

Právě zázračný pramen inspiroval místní k založení lázní. Zmíněná kaple byla zpočátku hlavním centrem společenského dění a každou sobotu v ní místní duchovní sloužili mši. „V roce 1912 byla kompletně zrekonstruována, ale dnes už na místě nestojí. Po zániku lázní nebyla udržována a v roce 1985 ji nechali zbourat,“ upřesnil historik a ředitel Státního okresního archivu v Trutnově Roman Reil.

V Lázních Fořt se léčila nejbohatší klientela. Jejich slávu ukončila továrna

Vzorem byla luxusní alpská střediska

První lázeňské zařízení ve Fořtu vzniklo kolem roku 1760. Éra největší slávy ale začala až v 19. století, když je vlastnil Karel Berger z Bergenthalu. V místě starých zástaveb vznikly krásné nové budovy. V roce 1880 majitel vystavěl moderní lázeňskou budovu, vedle ní vyrostly lesovna, dům U Kaple a lesní zámeček. Nechal vybudovat také kolonádu, síť lesních vycházkových cest a upravil parky. „Lázně Fořt se v té době staly vyhledávaným letoviskem zámožnějších klientů,“ připomíná Roman Reil.

„V lázních se léčila onemocnění dýchacích cest, revmatismus, dna a nervové nemoci.“

Další rozmach nejmladších krkonošských lázní nastal po roce 1886, kdy je Berger prodal továrníkovi Franzi Klugemu. Ten nechal po vzoru rakouských a švýcarských alpských středisek v lázních postavit novou vilu, opravit kapli a rozšířit hlavní lázeňskou budovu.

V Lázních Fořt se léčila nejbohatší klientela. Jejich slávu ukončila továrna
V Lázních Fořt se léčila nejbohatší klientela. Jejich slávu ukončila továrna

Lázeňská sezona ve Fořtu začínala zpravidla v polovině května a končila v listopadu. Během jednoho období sem zavítalo až tři sta hostů ročně. Denně přicestovaly do nedalekého Hostinného čtyři vlaky od Prahy a čtyři od Trutnova. Z nádraží se hosté do nitra lázní nechávali dovézt kočáry taženými koňským dvojspřežím. „Celkem bylo v lázeňských domech a vilách 80 pokojů. Mezi nejokázalejší domy patřila Marienvilla. Měla 27 pokojů a byl z ní krásný výhled na hory,“ zdůraznil historik Pavel Zahradník.

Do Fořtu jezdili na léčení pacienti se všemi typy onemocnění

Léčebný pramen měl teplotu pouhých osm až deset stupňů a voda se musela pro léčebné procesy ohřívat. Kromě medicínských koupelí se k léčbě využívaly také hydroterapie či elektroterapie. Součástí byly výlety, procházky a vyjížďky kočárem do okolí. K pitné kúře se používala i voda ze zázračné studánky.

V Lázních Fořt se léčila nejbohatší klientela. Jejich slávu ukončila továrna
V Lázních Fořt se léčila nejbohatší klientela. Jejich slávu ukončila továrna

„V lázních se léčila onemocnění dýchacích cest, revmatismus, dna a nervové nemoci. Na rekonvalescenci ale do Fořtu jezdili lidé se všemi typy onemocnění,“ připomíná Reil. Cena za lázeňskou proceduru se pohybovala od 50 do 60 korun za týden.

Za zánik lázní nemohla konkurence

Na počátku 20. století se rozvoj lázní zpomalil. Konkurencí v té době byly sousední Janské Lázně nebo dynamicky se rozvíjející Špindlerův Mlýn. Definitivní zkázu ale neměla na svědomí konkurence. Zánik Lázní Fořt způsobila za první republiky výstavba chemické továrny na výrobu umělého hedvábí v nedalekém Terezíně.

„Když za první republiky postavili nedaleko fabriku na umělé vlákno, byl to definitivní konec. Provozovat lázně hned vedle továrny bylo nemyslitelné.“

Její provoz znehodnotil místní ovzduší sirovodíkem, sirouhlíkem a dalšími chemikáliemi. „Lázeňské budovy byly přestavěny na byty pro zaměstnance chemičky. Park zarostl, ale minerální pramen zůstal zachován,“ poukazuje Zahradník.

Po druhé světové válce už se nikdo nepokusil lázně obnovit. Komplex začal chátrat, zmizela dřevěná kolonáda i nejcennější stavba – památkově chráněná kaple Narození Panny Marie. „Několik lázeňských budov na místě ale zůstalo. Dodnes je patrné, že ve Fořtu kdysi byly lázně,“ dodává Roman Reil.

V Lázních Fořt se léčila nejbohatší klientela. Jejich slávu ukončila továrna
V Lázních Fořt se léčila nejbohatší klientela. Jejich slávu ukončila továrna

Zdroj fotografií:

  • Krkonošské muzeum Vrchlabí

Máte nápad
na zajímavý obsah?
napište nám!