Mozart české chemie: Votoček a názvosloví, které přežilo generace

Emil Votoček se narodil 5. října 1872 v Hostinném do rodiny velkoobchodníka s papírem Ignáce (Ignaze) Votočka a jeho ženy Marie. Otec si přál, aby Emil jednou převzal jeho společnost, proto ho poslal studovat do Prahy obchodní akademii. Již během studií se však u dospívajícího Emila projevil jeho neobyčejný zájem o chemii, který ještě více podnítil profesor Karel Lukáš. A tak po ukončení školy a doplňovací maturitě nastoupil k dalšímu studiu na České vysoké škole technické.

Chemii studoval v srdci evropské vědy

Po dokončení studií v Praze Votoček odešel na barvířskou školu do Mylhúz (francouzsky Mulhouse, německy Mülhausen, pozn. aut.) v Alsasku a po dvou letech nastoupil na univerzitu v Göttingenu, kde se soustřeďovala tehdejší elita chemie a fyziky. Tam se u profesora Tollensova zasvětil do chemie cukrů, které se pak věnoval takřka celý život. Několik cukrů objevil a stanovil také názvosloví pro metylpentózy, které bylo přijato mezinárodně.

Již během svých studií v Mylhúzech objevil činidlo, později nazvané Votočkovo, které se v analytické chemii používá jako důkaz přítomnosti siřičitanů v roztoku. Pracoval však i v jiných oblastech chemie – v analytické chemii vypracoval novou metodu merkurimetrického stanovení halogenů a sestavil řadu přístrojů. Významná byla Votočkova zásluha na vytvoření českého chemického názvosloví, na němž se s ním podílel jeho kolega Alexandr Sommer-Batěk.

Českoslovenští chemici měli v zahraničí renomé

Ale nepředbíhejme. Ve 23 letech se Emil Votoček vrátil do Prahy, kde získal místo asistenta na vysoké škole technické. Od roku 1900 zde působil jako soukromý docent a o rok později získal místo řádného profesora obecné experimentální chemie anorganické i organické. V letech 1921 až 1922 byl rektorem pražské polytechniky. Na postu profesora obecné experimentální chemie setrval až do svého předčasného penzionování v roce 1939. I pak ještě navštěvoval laboratoř a pracoval na řadě problémů. Teprve uzavření českých vysokých škol na podzim roku 1939 znemožnilo Votočkovi jeho další vědeckou činnost. Období okupace českých zemí věnoval sepisování nového vydání učebnice organické chemie. Po válce se chtěl vrátit k praktické vědecké činnosti, ale už mu ubývalo fyzických sil.

Votoček měl velký zájem na šíření dobrého jména a renomé českých a slovenských chemiků v zahraničí, proto spolu s Jaroslavem Heyrovským založil v roce 1929 reprezentační časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications, který přinášel vědecké práce českých a slovenských chemiků publikované v anglickém jazyce.

Městečko Hostinné je na Emila Votočka náležitě hrdé. Místní národní výbor jej 25. září 1947 jmenoval za zásluhy na poli vědy čestným občanem města. Profesor Emil Votoček zemřel v Praze 11. října 1950 ve věku 78 let.

Zdroj fotografií:

• archiv autora
• Midjourney.com