Milada Vrbová: Ve městě je biozahrada zelenou oázou, poskytuje cenné útočiště mnoha živočichům

Co byla hlavní myšlenka, která vedla ČSOP Klenice k realizaci biozahrady právě v Zalužanské ulici?

Vznik biozahrady souvisel se zprofesionalizováním ekocentra, které zde už delší domu máme. Od roku 2024 jsme tu začali dělat ekovýchovné programy a nabízet je školám. Řekli jsme si, že by bylo ideální představovat naše programy v rámci živé zahrady. Měli jsme představu, že bychom mohli školám kromě aktivit v ekocentru nabídnout i fungování venku a ukazovat jim v rámci našich programů i zahradu.

Jak dlouho trval proces od nápadu k realizaci?

Trvalo to poměrně dlouho. Odhaduji, že prvotní myšlenku od zahájení realizace dělil přibližně rok. Pozemek totiž měli ve výpůjčce pionýři, které jsme museli přesvědčit o tom, že bychom o pozemek stáli. Nějaký čas zabral i administrativní proces, než město dalo pozemek do výpůjčky nám. Dále bylo potřeba vypracovat projekt a nalézt sponzory.

Jak jste zajistili, aby zahrada byla udržitelná?

V biozahradě máme různé vyvýšené záhony. Najdete zde motýlí či včelí záhon. V jiném záhoně pěstujeme bylinky. Ty kvetou od jara do podzimních mrazíků, takže jsou zdrojem potravy pro pestrou škálu hmyzu. Chceme, aby na zahradě našli útočiště živočichové, co žijí v Mladé Boleslavi. Máme tam proto pro ně třeba hmyzí domeček, ještěrkoviště, ježčí domečky nebo ptačí budky.

Setkali jste se už s nějakými problémy?

Nejvíce nás trápí zadržování vody. Ve skladu na nářadí máme sběrné nádoby na sběr dešťové vody. Bohužel jí není tolik, kolik bychom potřebovali, takže občas musíme zalévat i pitnou vodou. Není možné zadržovat vodu z naší střechy, protože je nízko. Náklady na projekt zadržování dešťové vody ze střechy nám projektant spočítal na jeden milion korun. Na takto velkou investici bohužel není reálné získat grant ani příspěvek od města, který by pokryl většinu nákladů. Aktuálně máme v plánu alespoň výstavbu pergoly, která nám se zachytáváním vody také pomůže.

Jak fungovala spolupráce se sponzory a městem?

Fungovala výborně. Klíčová byla spolupráce s Mladou Boleslaví, která nám pomohla materiálně. Nápad se jim moc líbil, protože všude v okolí jsou jen betonové plochy a zelený prostor tu opravdu chyběl. My jsme vybagrovali asfalt, odstranili beton a město vše odvezlo a na vlastní náklady zrecyklovalo. Kromě toho nám ještě přivezli i hlínu. Projekt bychom nemohli realizovat ani bez našeho hlavního sponzora, kterým byl Nadační fond Škoda Auto. Jejich příspěvek pokryl náklady na bagrování či výrobu dřevěných prvků. Naším dalším partnerem bylo i Ško-Energo.

Jakou roli hraje biozahrada v ekologickém vzdělávání dětí a mládeže v regionu?

Chceme školám ukázat, že i v městském prostředí se dá vybudovat zahrada, která zas až tolik nestojí. Školy sem chodí i během vyučování. Žáci zde nalézají prostor pro odpočinek i místo, kde mohou společně trávit čas. Samozřejmě sem chodí i na programy, které pro ně pořádá ekocentrum.

Jaké akce a programy pro školy a veřejnost v biozahradě pořádáte?

Pro školy máme ekovýchovný projekt Živá zahrada. V rámci něj dětem ukazujeme, jakým způsobem si vybudovat živou zahradu. Oblíbený je třeba program, který je zaměřený na odchyt ptáků. Během něj odchytáváme ptáky, které následně kroužkujeme. Dětem ukazujeme, jakým způsobem se ptáci krmí a jaké je pro ně vhodné krmítko. Učíme je, jak si lze i doma vyrobit jednoduché krmítko. Pořádáme také pestrou škálu akcí pro veřejnost. Organizujeme výstavy, vycházky i workshopy. Kalendář akcí najdete na našich webových stránkách www.csopklenice.cz/program-akci.

V hustě zastavěném území je každá zelená oáza cenná. Jaký význam má biozahrada pro lidi, kteří žijí v okolí?

Spousta lidí budování biozahrady intenzivně sledovala. Vždy jsme se setkali s pozitivní zpětnou vazbou. Veřejnost měla radost, že beton a asfalt konečně vystřídá něco pěkného a zeleného. Komunitní zahrada je otevřená všem, takže si zde třeba rodiče s dětmi navečer chodí opékat buřty.

Kdo se o biozahradu stará a kdy je přístupná veřejnosti?

O zahradu se starají dvě zaměstnankyně ekocentra, které zároveň vedou ekovýchovné programy. Zahrada je vždy přístupná po předchozí dohodě. Se zájemci se domlouváme na konkrétním čase, kdy si převezmou klíče. Současně podepisují souhlas s pravidly chování v biozahradě, protože nechceme, aby se zahrada, jejíž vybudování nás stálo úsilí, zničila. Vzhledem k tomu, že jsme nezisková organizace, je pro nás velmi náročné shánět peníze na další rekonstrukce a opravy.

Jak měříte úspěch projektu?

Myslím si, že dobrým ukazatelem je to, kolik druhů živočichů se tu objevilo. Po rekonstrukci se tu usídlila ježčí rodina. Letos se tu poprvé rozmnožili i obojživelníci, což také vnímáme jako pozitivní faktor. Je tady řada druhů hmyzu. Objevili se tu třeba motýli, kteří tu dříve nebyli. Přibylo i ptáků. Tyto příklady dokládají, že živočichové prostor využívají a že je biozahrada opravdu biodiverzitní. Pomáhá živočichům, kteří to ve městě nemají jednoduché. Na druhou stranu zaznamenáváme i větší návštěvnost. Lidé využívají možnosti komunitní zahrady. Chodí sem s přáteli a tráví tu čas.

Máte plány pro rozšíření nebo doplnění biozahrady o nové prvky?

Chtěli bychom ještě zřídit venkovní učebnu, ale kvůli financím jsme na ni zatím nedosáhli. Přáli bychom si, aby měla zelenou střechu. Zatím máme akorát stoly a židle. Bohužel, když svítí sluníčko, chybí nám stín a nemáme možnost se někam schovat. Proto bychom rádi instalovali zmíněnou venkovní učebnu, aby byla zahrada použitelná po celý rok, i v letních měsících nebo při dešti.

Co byste si přála, aby si lidé odnášeli, když biozahradu navštíví?

Určitě to, že i ve městě se může zahrada stát biodiverzitní, může se stát zelenou oázou a může poskytnout cenné útočiště mnoha živočichům. Živočichové tady nachází svůj prostor, který je pro ně cennější než na vesnici, kde je více přírody.

Zdroj fotografií:

• Ekocentrum Klenice
• Archiv autorky