Snažím se všechno dělat na sto procent, říká nadějný rychlobruslař Samuel Oliver Šulc

Kdy jste si poprvé řekl, že se chcete rychlobruslení věnovat naplno?

V podstatě to přišlo samo. Když jsem se narodil, rychlobruslení se věnovala moje starší sestra. Rodiče mě vozili na stadion ještě v kočárku.

Co je na rychlobruslení nejlepší?

Jezdí se opravdu hodně rychle. Člověk při tom zažívá obrovské množství adrenalinu. Na kolečkovém bruslení nás může být na startu klidně i třicet, což je samo o sobě hodně intenzivní. Člověka to nakopne a ten pocit je pak skvělý.

Jak vypadá váš běžný tréninkový týden?

Zázemí máme v Benátkách nad Jizerou. Trénujeme každý den odpoledne. O prázdninách a o víkendech pak máme dvoufázové tréninky. Zhruba tři čtvrtě hodiny až hodinu se rozcvičujeme a potom následuje hodina až hodina a čtvrt tréninku na ledě. Po něm máme někdy ještě i suchou přípravu. Děláme bruslařské imitace nebo třeba skoky přes překážky.

Jak vypadá rychlobruslařská rozcvička?

Nejdřív je potřeba tělo zahřát, takže se rozběháváme nebo rozšlapáváme na kole. Nesmí chybět protažení. Nakonec děláme speciální rychlobruslařské cviky.

Který moment ve vaší kariéře byl zatím nejzajímavější?

Nejzajímavější pro mě byl začátek jara 2025. Poprvé jsem se mohl kvalifikovat na mistrovství světa juniorů. Bylo pro mě velkou odměnou za všechnu práci, že se mi kvalifikace povedla hned napoprvé. Dodalo mi to obrovské závodní nadšení a chuť se na závodech ještě víc předvést.

Který moment byl pro vás zatím nejtěžší?

Nejtěžší bylo období puberty. Zažije to asi každý sportovec. Hormony s vámi cloumají, sport vás přestává bavit a máte chuť se na všechno vykašlat. Mně v tomto období hodně pomohla mamka.

Co byste poradil sportovcům, kteří si tímto obdobím procházejí?

Určitě to nevzdávejte. Později byste toho litovali.

Co vám pomáhá zvládat náročné tréninky a horší období?

Náročný trénink se prostě musí zvládnout a dokončit. Snažím se tréninky neflákat a všechno dělat na sto procent. Horší období se podle mě vždycky nějak přeženou.

Kde nejčastěji závodíte a jak dlouhá je rychlobruslařská sezona?

Nejčastěji jezdíme do Budapešti, Drážďan a také do Itálie. Závody na ledě probíhají zhruba od poloviny léta do začátku února. Potom plynule navazuje sezona na kolečkových bruslích.

Liší se v něčem závody na ledě a na asfaltu?

Na ledě se závodí na pětistovce, tisícovce a patnáctistovce, jezdí se také mužská a smíšená štafeta. Na kolečkových bruslích je škála závodů širší. Jezdí se například disciplína flying lap, kdy rychlobruslař projíždí měřené kolo v maximální rychlosti po rozjezdovém kole. Kromě pětistovek a tisícovek se dále jezdí i eliminační a bodovací závody, které mívají kolem osmi kilometrů.

Kterou disciplínu máte nejraději?

Na kolečkových bruslích mám nejraději eliminace a bodovací závody. Na ledě žádnou vyloženě oblíbenou disciplínu nemám.

Jak se vám daří kombinovat sport, školu a běžný život v Mladé Boleslavi?

Studuju na Gymnáziu Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi. Škola mi hodně vyšla vstříc a umožnila mi individuální výukový plán. Volného času moc nemám, většinou ho zaplní další trénink. Když už nějaký čas zbyde, stavím si na 3D tiskárně vlastní formule na ovládání. Kromě toho i létám na leteckém simulátoru.

Jaký je váš nejbližší sportovní cíl?

Rád bych se kvalifikoval na zimní olympijské hry v roce 2030.

Co by podle vás pomohlo rozvoji rychlobruslení v regionu?

Hodně by pomohla větší propagace. O našich výsledcích se příliš nemluví a rychlobruslení je pořád spíš neznámý sport.

Co byste vzkázal mladým sportovcům z Mladoboleslavska?

Jděte si za svými cíli.

Zdroj fotografií:

• archiv Samuel Oliver Šulc