Kryštof z Gendorfu: podnikatel, rádce a zakladatel města Vrchlabí

Kryštof Gendorf z Gendorfu se narodil 5. srpna 1497 v západokorutanském Greifenburgu. V roce 1520 vstoupil do služeb České královské komory a o rok později získal od tehdejšího českého krále Ludvíka Jagellonského právo dobývat rudy na pozemcích vsi, tehdy nazývané Vrchláb, Hohenelbe, ale i Giessdorf.  Panství s příslušenstvím, oprávněními, výsadami i církevním patronátem koupil v březnu 1533 od Jana Tetaura z Tetova. Zaplatil za něj 3750 kop českých grošů. Na novém panovníkovi Ferdinandu I. Habsburském si záhy vymohl udělení městského znaku, privilegium dvou výročních trhů a další městská práva. 

Rozkvět i války na Vrchlabsku

Pro Vrchlabí (německy nazývaným Hohenelbe) díky tomu začala nová éra. Kromě rozsáhlé důlní činnosti se zde totiž začalo ve velkém rozvíjet také hutnictví železa. Gendorf postupně vytvořil z krkonošského městečka nejproduktivnější hutnické centrum v českých zemích. Unikátem byla místní výroba kos, kolem roku 1552 jich zdejší hutě produkovaly asi 13 tisíc ročně. Dodávaly je totiž na domácí i zahraniční trhy. Rozvoj přinesl další pracovní příležitosti, což přilákalo velké množství nových obyvatel. Tito nově příchozí obyvatelé dostali v roce 1558 od Kryštofa z Gendorfu darem pastvu a kus lesa. Jako revanš ale museli sušit seno i na Gendorfových loukách. 

Kryštof z Gendorfu byl velice schopný obchodník a podnikatel, energický a houževnatý, uměl se rychle rozhodovat. Koupil další panství a obce v okolí s rudnými pozemky. Také pro ně získal klíčová práva. Například nedaleké Kunčice, Žacléř a dokonce i Trutnov. Lánov mohl po udělení práv vařit a čepovat pivo, provozovat řemesla a pořádat týdenní trh. Vše ale nebylo jen růžové. Za jeho éry poznamenalo město několik sousedských sporů či válečných konfliktů. Například neshody s Valdštejny (pro něž se vžilo označení vrchlabské války) vyvrcholily kradením obilí či dobytka, zajetím lidí, omezením produkce v železárnách a pivovaru, a také zatopením dolu. Vynucená omezení měla negativní ekonomický dopad na město.

Poradcem krále

Těsně před svou smrtí v roce 1563 Kryštof z Gendorfu odkázal vrchlabské panství s okolními obcemi i příslušenstvím svém nejstarší dceři Eustachii. Zisk celého majetku byl podmíněn převzetím rovněž všech závazků a dluhů. Eustachii se povedlo otce částečně napodobit v získávání práv, zasloužila se například o povýšení nedaleké vsi Černý Důl na městečko v roce 1564.

Významnou stopu zanechal Kryštof z Gendorfu i mimo Vrchlabsko. Díky své tvrdošíjnosti a cílevědomosti se prosadil v dalších českých regionech a ve více oborech. Byl odborníkem nejen na těžbu a zpracování kovů, ale i pro mincovnictví. I proto se stal mimo jiné poradcem krále ve věcech horních a mincovních. V roce 1528 převzal správu jáchymovské mincovny. Za zásluhu o její přechod pod státní správu byl v dubnu 1530 oceněn jmenováním do úřadu nejvyššího horního hejtmana českého království a na králův příkaz byl povýšen do rytířského stavu. O dva roky později byl pověřen vizitací a inspekcí mincovny v Kutné Hoře a rožmberských mincoven v jižních Čechách s cílem objasnit a zastavit jejich úpadek. V roce 1556 navrhl mincovní reformu, která byla následně úspěšně provedena.
 

Vrchlabí bylo Kryštofovým nejoblíbenějším sídlem. Nechal v něm vystavět zámek, ve kterém se dodnes v Rytířském sále dochovala kachlová kamna s Gendorfovým znakem, letopočtem 1545 a pestrobarevně glazovanými reliéfními kachly. Právě na zdejším zámku 6. srpna 1563 ve svých šestašedesáti letech a po dlouhé vážné nemoci zemřel. Byl pohřben do krypty v nové kapli místního kostela.