https://noveregiony.fra1.digitaloceanspaces.com/Navrh_bez_nazvu_1f2f24ff1a.jpg
Osobnosti

Guido Rotter: průkopník krkonošské turistiky

19. 2. 2025
Pavel Cajthaml

Továrník, propagátor lyžování a turistiky a mecenáš. Tak lidé nejčastěji znají Guida Rottera z krkonošského Vrchlabí. Méně už se o něm ale ví, že na konci 19. století patřil mezi zakladatele sítě ubytoven, ve kterých žáci a studenti bezplatně přespávali při turistických výletech.

Guido Rotter: průkopník krkonošské turistiky

Nápad se zrodil v hlavě Guida Rottera už během jeho studií ve Vídni. Chtěl, aby se i mladí lidé bez peněz mohli podívat do Krkonoš a nadchnout se pro horskou turistiku. Právě v Hořejším Vrchlabí pak ve svých čtyřiadvaceti letech myšlenku žákovské a studentské nocležny uskutečnil. Úplně první vznikla v červenci 1884 nedaleko jeho rodinné továrny, v hospodářské části budovy hostince Steudler. 

„U něj se nacházela velká, Vrchlabany oblíbená zahrádka, uvnitř byl lokál s verandou. Pan Steudler souhlasil s tím, že tam budou zřízeny čtyři postele a pět nouzových nocležišť, aby se tam vešlo devět mužů, v případě akutní potřeby provizorně dokonce 15 až 20,“ popisuje kniha Vrchlabí: Můj domov – dějiny a příběhy vysídlených německých obyvatel. 

Hostely aneb tehdejší zázrak bezplatného ubytování pro studenty

V dřevostavbě byly stůl a židle, pult pro mytí a knihovna s krkonošskými mapami, průvodci a cestopisy. K snídani se podávala mléčná káva s houskami, k večeři chleba s máslem, sýrem, uzeninou, šunkou a dvě sklenice piva. „Vše na náklady vedení ubytovny. Ubytování ale bylo určené jen pro německé studenty. Mohli zůstat na jednu noc,“ upozorňuje ředitel trutnovského archivu Roman Reil na dobovou napjatou atmosféru mezi Čechy a Němci.

Hned v prvním roce byl o novinku, označovanou tehdy slovem herberk, velký zájem. „Ubytovna v Hořejším Vrchlabí měla 21 návštěvníků. V dalších letech počty nocležníků rostly,“ vyčetl archivář Reil z kroniky.

Nápad bezplatných nocležen se rychle ujal. Po Vrchlabí vznikly i ve Špindlerově Mlýně, Harrachově, Trutnově a Horním Maršově. A později už i mimo Krkonoše. Zatímco v roce 1886 bylo v provozu šest hostelů, o rok později už 22. Po roce 1888 vznikaly desítky dalších podobných zařízení v Jizerských horách, Beskydech, Jeseníkách a Krušných horách. V roce 1891 už jich bylo na území tehdejšího Rakouska-Uherska 74. Pak začaly ve velkém vznikat i v Německu.

Guido Rotter: průkopník krkonošské turistiky

Rotterovy stopy ve světě: inspirace pro Ameriku i Nový Zéland

Guido Rotter byl vedoucím sítě německých studentských a školních ubytoven. Pečlivě dohlížel na jejich provoz, vedl si podrobné statistiky. Z nich vyplývá, že v roce 1908 bylo v obou zemích 279 ubytoven s více než tisíci lůžek. Využilo je téměř 25 tisíc mladých lidí. „Roku 1913 se v německé jazykové oblasti dalo napočítat 690 podobných ubytoven! Počet přenocování překonal hranici jednoho milionu za rok,“ zmiňuje rekordní čísla kniha Vrchlabí: Můj domov – dějiny a příběhy vysídlených německých obyvatel.

K financování herberků používal Rotter zisky ze své textilní továrny. Jejich stavbu na území monarchie financovali také další mecenáši a spolky. Po první světové válce dal Rotter ubytovny k dispozici Německému svazu mládežnických ubytoven. Od té doby je mohla využívat veškerá německá mládež. Rotterova iniciativa ovlivnila také vznik podobných zařízení v Severní Americe a na Novém Zélandu.

„Velké zásluhy zakladatele německých ubytoven pro studenty a žáky byly oceněny v roce 1937, kdy mládežnická ubytovna v Jelení Hoře v Krkonoších dostala jméno Guido Rotter Herberge (Ubytovna Guido Rottera).“

Provoz vrchlabské ubytovny skončil s druhou světovou válkou. Dnes už objekt ve městě objevíte jen sotva. Zbylo z něj pouze torzo – kamenné základy, na kterých dřevostavba stála.

Guido Rotter: průkopník krkonošské turistiky

Krkonoše centrem lyžařské revoluce

Guido Rotter patří mezi zásadní osobnosti vrchlabských a krkonošských dějin. Narodil se v roce 1860 v Králíkách (tehdy Grulich) pod Orlickými horami, které byly součástí Rakouské říše. Po studiu strojírenství ve Vídni převzal v roce 1882 rodinnou přádelnu lnu ve Vrchlabí, kde se aktivně zapojil do rozvoje průmyslu, turistiky a sportu. „Byl to velký patriot, který ze svých zisků financoval různé aktivity,“ připomíná Reil.

Rotter nadšeně propagoval Krkonoše a lyžování. Dodnes je označován za otce krkonošského lyžování, je považován za jednu ze světových legend lyžování a turistiky. „Měl neutuchajícího průkopnického ducha,“ zdůrazňuje kniha Vrchlabí: Můj domov – dějiny a příběhy vysídlených německých obyvatel.

Když kolem roku 1890 Rotter poprvé viděl lyže, brzy si je nechal z Norska dovézt. „S několika dalšími nadšenci z Vrchlabí bez návodu vynalezli vlastní běžeckou techniku. Jezdili s jednou dlouhou, železem zpevněnou bambusovou tyčí z Žalého dolů do údolí,“ píše se dál v publikaci.

„Jako jeden z prvních Rotter pochopil význam a potenciál lyží. Podnikal propagační jízdy po horách, putoval s ním mimo jiné jeho kamarád a papírenský magnát Prosper Piette z Horního Maršova. “

Byl to právě Guido Rotter, kdo v roce 1896 založil ve Vrchlabí Krkonošský lyžařský spolek, po sousední Jilemnici druhý nejstarší v Krkonoších. Místním školám dodal v roce 1899 lyže. Chtěl tím přírodu a sport co nejvíc zpřístupnit mladým lidem. Za jeho éry se pracovalo na vytvoření sítě horských cest, instalovalo se zimní tyčové značení a masivně se podporoval turismus.

V letech 1903 až 1907 se stal prvním předsedou nově vzniklého lyžařského svazu Krkonoš. A v roce 1905 byl zvolen předsedou Rakouského lyžařského svazu, který je dodnes považován za nejvýznamnější lyžařskou organizaci. Získal mnoho vyznamenání a poct. Nejvíc si vážil čestného titulu Otec hor, který mu udělili němečtí obyvatelé Krkonoš.

Z lyžování se stala rodinná tradice

Guido Rotter zemřel v březnu v roce 1940, krátce před osmdesátými narozeninami. Pochován je v rodinné hrobce na Městském hřbitově ve Vrchlabí.

V jeho lyžařských stopách se doslova a do písmene vydal jeho syn Guido Rotter mladší. Také jemu jsou přičítány značné zásluhy o lyžování. Mimo jiné pořádal v roce 1927 první Májové lyžařské závody ze Studniční hory do Obřího dolu, z kterých se časem stalo tradiční setkání evropské elity. Proslul rovněž jako úspěšný továrník. Stále méně vydělávající textilní výrobu nahradil výrobou mnohem výnosnějšího sportovního zboží, například lyží, saní nebo lyžařských vosků.

Za první světové války bojoval v rakouské uniformě na alpských ledovcích proti Italům. Po druhé světové válce, kterou strávil jako německý voják převážně na východní frontě, byl propuštěn ze zajetí, ale ve Vrchlabí zůstat nemohl. S transportem se dostal nejprve do Rakouska a pak do německého Karlsruhe. 

Běžeckému lyžování se věnoval až do pozdního věku. „Po nějaký čas dokonce patřil do štafety Hlavního svazu německých spolků zimních sportů. Byl nepřekonatelným turistou! Vždy a všude,“ připomíná kniha Vrchlabí: Můj domov – dějiny a příběhy vysídlených německých obyvatel.

Guido Rotter: průkopník krkonošské turistiky

Rotter & synové

  • Textilní firma ve Vrchlabí.
  • V dobách největší slávy měla až 1500 zaměstnanců.
  • Guido Rotter byl od roku 1887 technickým ředitelem přádelny lnu, juty a tkalcovny.

Guido Rotter starší (1860 až 1940)

  • Majitel přádelny lnu v Hořejším Vrchlabí. 
  • Zakladatel sítě ubytoven, kde studenti a žáci zdarma přespávali při turistických výletech. 
  • Založil krkonošskou sekci rakouského lyžařského spolku (1896).
  • První předseda lyžařského svazu Krkonoš (1903–1907).
  • Historikové ho označují jako otce lyžování v Krkonoších.
     

Guido Rotter mladší (1896 až 1960)

  • Syn Guida Rottera staršího.
  • Továrník, přešel z textilní výroby na sportovní.
  • Pokračovatel rodinné lyžařské tradice. 
  • Pořadatel Májových lyžařských závodů ze Studniční hory do Obřího dolu.

Zdroje fotografií:

  • Státní okresní archiv Trutnov
  • kniha Dr. Pepi Erben Die ski sportlichen Erfolge der Sudeten Jugend

 

Máte nápad
na zajímavý obsah?
napište nám!