František Petrášek, první výrobce aut ve východních Čechách

S výrobou automobilů začal vyučený zámečník František Petrášek (1877–1932) v roce 1906 v Trutnově. Ještě mu nebylo ani třicet let, když se rozhodl přeměnit svoji zámečnickou dílnu a výrobnu mechanických strojků do orchestrionů na strojírnu a továrnu automobilů.

„Ze vzpomínek jeho společníka ve firmě Václava Frynty víme, že se Petrášek při výrobě nechal inspirovat automobilem, který koupili v Sasku. Vůz velmi podrobně prozkoumal a na základě poznatků začal konstruovat vlastní automobily,“ říká trutnovský historik Ondřej Vašata, který o Petráškovi a jeho automobilce sepsal odbornou studii.

Prvním Petráškovým počinem byl vůz typu voiturette, s podobným tehdy začínali také legendární Laurin a Klement. Šlo o lehký dvoumístný automobil s dřevěnou karoserií bez střechy a s nízkým obsahem motoru. Ne vždy však posádka vozu z trutnovské dílny dojela do cíle. Problémem byly hlavně prudké kopce. „Petráškův společník přiznal, že často zůstal někde viset. Například při jedné propagační jízdě chtěl svézt silnější hraběnku, auto ale prudký kopec nevyjelo a hraběnka musela po svých,“ popisuje Vašata.

Pod kapotou byste silné hřebce hledali marně

Problémům se nelze divit. Stačí se podívat na motor. Vzduchem poháněný motocyklový jednoválec měl totiž výkon asi jen tři kilowatty, tedy pouhé čtyři koně. Vůz měl dvoustupňovou převodovku, acetylenové osvětlení s vyvíječem plynů umístěné v motorovém prostoru, drátová kola odpružená listovými pery a brzdy na zadní nápravě, kterou poháněl řetězový převod. Řadicí páka byla umístěna pod volantem.

Kolik Petrášek takových vozů zkonstruoval? Nevíme a ani se do dnešní doby nedochovaly. Nicméně po voiturettě se pustil do další výroby aut, která nazval Perfekt. Typ zkonstruoval v roce 1908. Vyvíjel a vyráběl je až do vypuknutí první světové války v roce 1914. Opět si kromě motoru vše zhotovil sám.

S automobily Perfekt se v letech 1908–1909 účastnil i pražských autosalonů, kde vystavoval vedle světových značek jako Mercedes, Praga, Fiat nebo Laurin a Klement. „Jeho stánek byl sice podle dochovaných letáků nejmenší, ale i místodržitel hrabě Coudenhove, který byl zástupcem císaře Františka Josefa I. v Čechách, tehdy Petráškovy vozy pochválil,“ připomíná Vašata.

Větší úspěch přišel až po válce

Petrášek se autosalonů účastnil opakovaně, získal na nich i zakázky. Zároveň si ale při přehlídkách automobilových novinek uvědomil, v jaké nevýhodě je proti konkurenci. Neměl potřebné peníze ani výrobní kapacity. Proto se z Trutnova přesunul do Kuklen u Hradce Králové, kde se stal jeho společníkem ve firmě tamní továrník Alois Nejedlý.

Nějakou dobu produkoval souběžně v obou místech, ale od roku 1911 vyráběl Petrášek automobily zase již jen v Trutnově. „Nepředstavujme si ale továrny dnešního typu se sériovou výrobou. Byly to dílny, kde se v podstatě vše dělalo na koleně. Dohromady mohly mít maximálně třicet zaměstnanců, kteří museli zvládat všechny typy práce. Jestli František Petrášek za dob Rakouska-Uherska vyrobil dvacet až třicet vozů, tak je to hodně,“ naznačuje trutnovský historik. 

Produkci vozů Perfekt v Trutnově utnula první světová válka a po jejím konci přišel Petrášek s novinkou. V Kuklenách vyrobil auto, které pojmenoval Start. Poprvé ho představil na pražském autosalonu v roce 1921. „To už byl lepší vůz, sice stále bez střechy, ale už se do něj vešlo víc lidí. Uměl na něj vytvořit i různé nástavby, i pro užitkové vozy. Dalo by se říct, že to bylo typické auto do nepohody na cesty severovýchodních Čech. Dodnes je jeden exemplář k vidění v královéhradeckém muzeu,“ upozorňuje Ondřej Vašata. 

Start se vyráběl v Petráškově továrně v Hradci Králové až do roku 1931. O rok později František Petrášek ve věku 55 let zemřel. V té době bylo v Československu registrováno 182 aut této značky – 158 osobních a 24 užitkových. Továrnu po jeho smrti vlastnil syn František Petrášek mladší, který ji přeměnil na autoopravnu. Stala se servisem pro vozy všech značek. Jako opravna fungovala i za druhé světové války. Po ní byla znárodněna.

Továrna byla malá, ale ve východních Čechách první, říká historik

Přes dvacet let vyráběl auta. Dokázal to v časech, kdy jako Čech neměl v převážně německém Trutnově na růžích ustláno. „A také bez velkého kapitálu, který měli k dispozici konkurenti,“ říká o Františku Petráškovi trutnovský historik Ondřej Vašata.

Jak došlo k tomu, že se první auta vyráběla právě v Trutnově?

Petrášek byl šikovný, hodně se zajímal o novinky, které hýbaly světem. Například s místním továrníkem Steinbrecherem konstruovali motorové saně, což se ale časem ukázalo jako slepá ulička. Když se objevily automobily, Petráška to zaujalo. Chtěl je konstruovat. Se společníkem Václavem Fryntou jeden vůz koupili, aby pochopili, jak funguje. Pak v zámečnické dílně v Trutnově rozjel výrobu. Motory kupoval, dřevěnou kostru mu dodával právě společník a místní sedlář Václav Frynta. Vše ostatní včetně podvozku vyrobil a seskládal sám. Jeho továrna byla sice malá, ale ve východních Čechách první.

Měl pro takové podnikání správné předpoklady?

Rozhodně byl manuálně a technicky zručný. To potvrzuje i fakt, že si právě u něj trutnovská továrna na mechanické orchestriony Jebavý objednala výrobu strojků. Věděla, že je šikovný. Horší to bylo s penězi. Petrášek pocházel z velmi skromných poměrů, neměl bohužel potřebný kapitál pro takové podnikání a pro boj s konkurencí.

A co dobové společenské poměry?

Ani ty mu nenahrávaly. Němci si nechtěli kupovat auta od českého podnikatele, příslušníka české menšiny a uvědomělého sokola. Radši si je pořizovali od německé automobilky v Liberci. A trutnovští Češi na auta zase neměli peníze. Takže to byla poměrně složitá doba. Na vývěsním štítu své továrny tak musel mít své jméno německy, tedy Petrasek.

Zaujalo mě, že se jako malý výrobce dostal i na autosalony.

Sice se tam dostal, ale prostor míval nejmenší. To dokazují i dochované dobové plánky. Právě na autosalonech Petrášek pochopil, že na soupeření s ostatními nemá peníze ani výrobní kapacitu.

Co dělal během první světové války?

Narukoval sice do armády, ale Rakousko-Uhersko vědělo, že takoví lidé jsou velmi cenní, a neposlalo ho na frontu. V dílnách opravoval vojenská vozidla. Díky tomu válku přežil.

Proč už po válce auta v Trutnově nevyráběl?

Podnikat v Trutnově pro něj bylo složité. Například už v roce 1908 němečtí demonstranti vytloukli okna jeho domu v Trutnově. V Hradci Králové měl mnohem lepší podmínky. Bylo to velké město s téměř výhradně českými zákazníky. Ve výrazně větším areálu tam vyráběl vozy Start. Přesto ho ale někdy do přelomu dvacátých a třicátých let pohltily velké automobilky. Po jeho smrti v roce 1932 se pak továrna přeměnila v opravnu a servis.

Potomek v jeho stopách nepokračoval?

Vystudoval vysokou školu, měl titul Ing. Pracovali spolu ve firmě, ale na konec výroby aut to nemělo vliv. Továrnu přebíral v době, kdy bylo zřejmé, že má větší šanci se uživit servisem a opravami, a to všech značek, nejen aut vyrobených Petráškem.

Dochovaly se osobní vzpomínky Františka Petráška?

Bohužel ne, pouze jeho společníka Václava Frynty, se kterým podnikal v Trutnově.

Zdroj fotografií:

• archiv Ondřeje Vašaty