https://noveregiony.fra1.digitaloceanspaces.com/Papirna_Labsky_mlyn_lithografie_kolem_roku_1850_z_archivu_Muzea_a_GAU_Hostinne_4de5309a30.jpg

Z historie

Fenomén: poslední místo v Krkonoších, kde se ještě vyrábí papír

6. 8. 2024

Pavel Cajthaml

Hostinné, město papíru. Slovní spojení, které platí dlouhá desetiletí. Tradice výroby a zpracování papíru vede hluboko do minulosti. Ve městě se udržela navzdory válečným letům, hospodářským změnám i politickým převratům.

Fenomén: poslední místo v Krkonoších, kde se ještě vyrábí papír

Papír, jak ho známe dnes, pochází z Číny, kde ho objevili asi sto let před naším letopočtem. Od 13. století se postupně rozšířil i do Evropy. V českých zemích se papírny začaly objevovat v 16. století. Prakticky ve stejné době, kdy levnější papír definitivně nahradil dlouhá léta používaný pergamen, se objevily výrobny papíru také v nedalekém Českém ráji a Podkrkonoší. Nebylo divu. Papírenská výroba totiž byla přímo závislá na čisté a prudké vodě horských řek. Současně se zpracováním lnu se v minulosti stala nejtypičtější výrobou v regionu.

Začátky v Labském mlýně

První papírna v regionu vznikla ve 20 kilometrů vzdáleném Trutnově. Nejstarší zmínka o ní je dokonce už z roku 1505. Časem ale v okolí vyrostly ještě další papírny, například v Kunčicích, Čisté, Žacléři nebo Mladých Bukách. Přímo v Hostinném začala výroba papíru až jako jedna z posledních v kraji, v roce 1835. O to většího rozmachu pak ale dosáhla.

Vše nastartovali bratři Gustav a Vilém Kiesslingové. Vlastnili papírny v Lánově a Vrchlabí, ale výrobu chtěli rozšířit. Přestavěli proto bývalý valdštejnský zámek v Hostinném, který tou dobou sloužil spíš hospodářským účelům, a okolní budovy bývalé přádelny vlny na ruční papírnu. Pojmenovali ji Labský mlýn. Na svou dobu byla velmi moderní. Jako teprve druhá u nás, po papírně v Praze-Bubenči, měla už po roce provozu dokonce i revoluční papírenský stroj, který dokázal vyrábět nekonečně dlouhý papírový pás.

V roce 1838 koupili Labský mlýn František Lorenz a jeho synové, o čtyři roky později se k nim připojil Julius Eichmann, což bylo pro firmu klíčové. Byl totiž zkušeným papírenským odborníkem s praxí z bubenečské papírny. Kolem roku 1850 společně založili na jižním okraji Hostinného tzv. Dolní papírnu. K firmě se pak připojil ještě Eichmannův přítel a průkopník papírenství Gustav Roeder. I díky němu byla velmi rychle obnovena, a dokonce ještě rozšířena výroba po dvou požárech mlýna v letech 1855 a 1856. Kvůli neshodám si ale trio podnikatelů firmu v roce 1860 rozdělilo.

Papír na vzestupu

Lorenzova část, papírna Labský mlýn, se v roce 1873 přeměnila na akciovou společnost. Patřily k ní i závody v Dobré Mysli a Klášterské Lhotě. Eichmann s Roederem nejprve působili společně v Dolní papírně, založili také továrnu v Maršově. V roce 1865 se ale i oni rozešli. Eichmann dál vyráběl v Hostinném, Roeder podnikal v Maršově. Navzdory škodám, které papírnám způsobovaly požáry, povodně nebo válečné události v roce 1866, se výroba v regionu udržela. Zdejší továrny vyráběly různé druhy papíru, včetně dopisního, psacího, tiskového a balicího papíru, barevných kartonů a cigaretového papíru. Výrobu poháněly vodní turbíny, ale i parní stroje. Eichmannova papírna měla pět velmi moderních papírenských strojů.

„Navzdory škodám, které papírnám způsobovaly požáry, povodně nebo válečné události v roce 1866, se výroba v regionu udržela. Zdejší továrny vyráběly různé druhy papíru, včetně dopisního, psacího, tiskového a balicího papíru, barevných kartonů a cigaretového papíru.“

Rozvoji papírenského průmyslu pomohlo také vybudování železnice z Trutnova do Nové Paky v letech 1870 až 1871. Výroba stále více souvisela také s dalším zpracováním papíru. Proto například v roce 1878 zavedla Eichmannova továrna výrobu školních sešitů. Stejně jako v evropských papírnách začali i v Hostinném rovněž nově využívat buničinu. Po roce 1920 zde produkovali měsíčně až sto vagonů buničiny.

Poslední mohykán

Papírenský průmysl v Hostinném neustoupil v dobách průmyslové revoluce textilní výrobě, jako se to stalo v jiných městech. Přežil také obě světové války. Původní Eichmannovy papírny, i s dalšími podniky v okolí, byly ale po roce 1945 začleněny do státem řízeného národního podniku Krkonošské papírny v Hostinném. Rozvoj tradičního papírenského průmyslu zpomalil. Přesto byl jeho vliv značný. Důkazem je například fungování střední papírenské školy ve městě v letech 1946 až 1983 nebo otevření nového závodu Tenké papíry Hostinné v roce 1984.

V roce 1992 došlo k privatizaci Krkonošských papíren. Nově vzniklá akciová společnost udržela široký výrobní program a získala nové zahraniční trhy. Na rozdíl od jiných firem v kraji. Závod v Hostinném funguje dodnes. Je posledním místem v Podkrkonoší, kde se papír stále vyrábí.

Zdroje fotografií: