Toulky Rychnovskem: Kačerov

Když dnes přijedete do Kačerova, najdete zde převážně roubené chalupy roztroušené kolem cesty a ve stráni občas dávno zarostlé pozůstatky dalších stavení. V centru obce stojí kostel sv. Kateřiny, k němuž patří zašlý hřbitov s převážně německými jmény na náhrobcích. Hroby jsou neudržované, některé náhrobní kameny jsou popraskané či leží v trávě. Vedle kostela stojí stará škola s obtížně čitelným nápisem Volkschule. Panuje zde klid a zvláštní genius loci. Davy turistů nečekejte, Kačerov je velmi klidné, až opuštěné místo. Každopádně v roce 2016 bylo centrum vsi okolo kostela sv. Kateřiny prohlášeno vesnickou památkovou zónou.

V kraji sklářů

Orlické hory patří do tzv. východních Sudet a jejich historie je velmi pestrá a dramatická. Samotný Kačerov vypráví o minulosti na každém kroku. Počátky osídlení se datují do poloviny 16. století, kdy byla do Kačerova přesunuta sklářská huť z Kunčiny Vsi a nastěhovali se sem čeští skláři – historie tavení skla dřevem je v Orlických horách dnes už málo známá, ale šlo o významný sklářský kraj. Kačerov byl původně česká vesnice, němečtí obyvatelé přišli až po třicetileté válce a během 100 let se Kačerov i kraj kolem poněmčily. Češi se stali menšinou. Díky sklářství kraj prosperoval, vzniklo mnoho osad a příliv osadníků zastavily až napoleonské války v letech 1803–1815. V Kačerově se lidé mimo sklářství živili nejvíc zemědělstvím, tkalcovstvím a těžbou dřeva. Sklářská tradice skončila na začátku 20. století. Příčinou bylo vytěžení dřeva a také jeho neefektivita, jiné sklárny už používaly uhlí. V Orlických horách také chyběly komunikace, zejména železnice. Obyvatelé Kačerova se dál věnovali zemědělství, založili tkalcovnu a vyráběli dýhové krabičky ze smrkových hoblin. Ty se používaly na léky, bonbony nebo drobnou galanterii.

Válka a odsun

Česká a německá populace spolu žily bez konfliktů, ve škole se děti učily vždy v mateřském jazyce. Po Mnichovské dohodě z 30. září 1938 byly Orlické hory i část jejich podhůří včetně Kačerova připojeny k německé říši a označeny za „Sudetenland“. Převážně německé obyvatelstvo připojení k Říši vítalo a očekávalo růst životní úrovně. Po vypuknutí války nastal pravý opak, zemědělci museli odevzdávat povinné dodávky pro německou armádu a muži narukovat do wehrmachtu. Poslední dny války byly divoké v celých Orlických horách. V lesích i vsích se pohybovali ustupující Němci, české partyzánské jednotky, přicházející Rudá armáda a jednotky německých „werwolfů“, kteří se odmítali vzdát. Na základě rozhodnutí prezidenta republiky začal po válce odsun německého obyvatelstva. Ten byl provázen spoustou násilí a nevinných obětí na české i německé straně. V Kačerově není známa žádná oběť na životě, na rozdíl od jiných vesnic v okolí. V květnu 1945 žili v Kačerově jen německé ženy a děti a muži nad 50 let, protože muži produktivního věku sloužili v německé armádě. V rámci „divokého odsunu“ v červnu 1945 odjelo z Kačerova 72 lidí, zbytek obyvatel opustil vesnici během května až září 1946. Tato část dějin se nazývá organizovaný odsun.

„Lufťáci“ jako záchrana

V Kačerově nastala další etapa dějin, osídlování. Nicméně zájem o život v Orlických horách nebyl velký. Mnoho vesnic včetně Kačerova nemělo ani zavedenou elektřinu, po odsunutých Němcích nezůstalo bohatství a životní úroveň v regionu byla nízká. Poslední pokus o oživení vsi představovalo založení JZD. Odliv osídlenců ovšem pokračoval a v roce 1955 byla ukončena i činnost družstva. V roce 1960 nechala vláda zdemolovat neobydlené domy. Vypadalo to, že z osady, která mívala 600 obyvatel, nezůstane nic.

Tehdy objevili Kačerov turisté. Turismus se v Čechách rozmáhal a Kačerov pomohla oživit prvorepubliková herečka Eva Gerová, která si údolí a zanikající vesnici zamilovala. Po neúspěšném osidlování se úřady nebránily vzniku rekreačních objektů a od sedmdesátých let 20. století je Kačerov chatovou oblastí. Dnes tu najdeme pár chalupářů, kostel, starý hřbitov, chaloupky a zarostlé zbytky stavení svědčící o dramatických dějinách.

Kačerovské popření gravitace

Mimo pohnuté historie najdeme v Kačerově ještě záhadu. Tajuplnou gravitační anomálii na silnici vedoucí z Kačerova do obce Prorubky. Voda tu teče do kopce. Stejně tak míč se kutálí směrem nahoru, a když zkusíte položit na silnici plastovou lahev, začne se také kutálet vzhůru k Prorubkám. Místní to nazývají „gravitační“ nebo „magnetický“ kopec. Údajně v tomto místě nefungují některé měřicí přístroje a vodováhy ukazují pokaždé jinou hodnotu. Badatelé se pokoušeli měřit proutky i virgulí, dokonce i dozimetrem. Radiace naměřena nebyla, proutkař mluvil o tlakové vlně. Teorie o původu této záhady se různí, jako nejpravděpodobnější se jeví optický klam. 

Když si prohlédnete kostel, hřbitov, chaty a vyzkoušíte gravitační záhadu, můžete si odpočinout u Kačerovských rybníků. Pokud stojíte čelem ke gravitačnímu kopci, rybníky se nacházejí po vaší pravé ruce. Půjdete pár desítek metrů po silnici směr Uhřínov, zahnete doleva na lesní cestu a za chvíli uvidíte největší ze soustavy pěti rybníků. Díky výskytu vzácných druhů motýlů jsou rybníky od roku 2011 přírodní památkou a poskytnou vám tiché a klidné místo k odpočinku.

Kačerov je úchvatné, veřejnosti prakticky neznámé místo. Doporučuji vynechat turisticky „profláknuté“ lokality a strávit den objevováním minulosti, záhad a odpočinkem v krásné přírodě Orlických hor.

Zdroje:

• Příběh sudetské vesnice, Kačerov v Orlických horách, Vladimír Bílek, 2023
• Od Kladských hranic, 2018
• Toulky po Čechách, 2007
• Poznat Svět, 2021
• Blog.veruce.cz, 2021