Narodil se do živnostnické rodiny, tatínek měl obchod s textilem. Rudlík, jak se mu domácky říkalo, již od peřinek tíhl k hudbě. Aby také ne, když i jeho rodiče se hudbě věnovali. Na klavír začal hrát již ve čtyřech letech, v sedmi letech natočil v ostravském rozhlase svou první desku, a dokonce vyhrál celostátní soutěž malých klavíristů.
Rudolf Rokl – fenomenální klavírista a hudební aranžér z Rychnova
Šestnáctého prosince 1941 vyšla hvězda nad Rychnovem nad Kněžnou. I tak by se dal popsat den, kdy světlo světa spatřil vynikající klavírista, skladatel, hudební aranžér, jazzman a také dlouholetý přítel Karla Gotta Rudolf Rokl.
V roce 1953 pak v Rychnově koncertoval sám pan profesor František Rauch a právě tehdy měl dvanáctiletý Rudlík možnost ukázat, co umí. František Rauch byl nadšen, Rudlíka vzal za svého žáka a začal ho připravovat ke zkouškám na Pražskou státní konzervatoř. Ve čtrnácti letech se to Rudolfovi skutečně povedlo a studoval nebývale svědomitě – cvičil opravdu každý den.
Jazz jako srdeční záležitost
Začal hostovat v orchestru Karla Vlacha a někdy v té době se slavní Rychnováci protnuli – Jiří Šlitr nabídl Rudolfovi alternaci do právě otevřené Laterny magiky. Šlitr s ním byl i u prvních krůčků v tanečním orchestru Československého rozhlasu, kde Rudolf několik let působil jako pianista. Miloval staré mistry klasiky jako Bacha či Debussyho, rád hrál i Ježkovy písně, ale okouzlení jazzem bylo už tenkrát strhující a nezměrné. Rudolf se chtěl v hudbě vyjadřovat přirozeně, moderně, zkrátka po svém.
Od roku 1958, kdy ho přivedl Luděk Hulan do okruhu jazzových nadšenců, se jazzu věnoval cíleně a systematicky. Nebál se vynikajících sólových improvizačních výkonů. Trio Hulan, Dominák a Rokl slavilo úspěchy i mimo českou zemi. Oslavovali je v Paříži i Kolíně nad Rýnem. Zhruba v té době se seznámil se začínajícím Karlem Gottem a jejich osobnosti si sedly. Padli si do noty natolik, že se stali přáteli i spolehlivými spolupracovníky.
Úspěch na poli lásky i hudby
Ovšem nejen hudbou živ je člověk a také do Rudolfova života vstoupila láska. Jmenovala se Giovanna Fassati, její otec pocházel z Florencie. Na Rudolfa zapůsobila její krása i temperament, a tak se v roce 1966 slavila svatba. A ještě než s Karlem Gottem vyrazil na půlroční angažmá do Las Vegas, přivítal společně s Giovannou do rodiny syna Patrika.
Po návratu z USA již zůstal stálým členem Gottova seskupení a spolu s Felixem Slováčkem patřil k nejvíce viditelným sólistům orchestru Ladislava Štaidla.
Pro Karla Gotta aranžoval desítky písní převzatých ze zahraničí. Přes značné vytížení, které mu spolupráce s Karlem Gottem přinášela, nevzdával Rudolf Rokl svoje ambice sólového interpreta jazzu i klasiky a vydal několik LP desek (Díky tobě jsem se znovu narodil 1975, The Way I Feel It 1985, Classics My Way 1989). Karlem Gottem anglicky zpívané album I Love You for Sentimental Reasons z roku 1979 natočili spíš pro potěšení z hudby než pro masovou základnu fanoušků. Jako skladatel a aranžér pak spolupracoval na sólových projektech s Jitkou Zelenkovou.
Na albu Věci blízké mému srdci z roku 1993 se pak kromě Karla Gotta a mistrného klavíru Rudolfa Rokla podílel také houslista Josef Suk. V té době se Rudolf Rokl již potýkal s vážnými zdravotními problémy, kvůli celoživotní kuřácké vášni musel v roce 1986 podstoupit operaci hrtanu. Ztratil hlas. Naštěstí mu zůstaly prsty k tomu, aby rozdával lidem radost z muziky hrou na klavír.
I přes to, že své oblíbené cigarety vyměnil za doutníky, se rakovina vrátila v plné síle. Rudolf Rokl zemřel 23. září 1997 ve věku 55 let.
Rychnovský odkaz
Švagrová Václava Roklová, opatrovatelka odkazu Rudolfa Rokla, na něj vzpomíná takto: „Po Rudolfu Roklovi zůstaly stovky unikátních nahrávek, z nichž ty nejlepší nedávno vyšly na hudebním albu 20× Rudolf Rokl. Rudlík byl nesmírně skromný, pokorný člověk a neobyčejně pracovitý. Muzikanti si jej nesmírně vážili. Nikdy nedal najevo, že ho něco bolí nebo trápí. Sám Karel Růžička, jeho kamarád, spolužák a náš přední jazzový klavírista a skladatel, o něm říká, že jako klavírista byl ojedinělý, výjimečný a že jak jazz, tak klasiku hrál brilantně, což každému není dáno.“
V rodném Rychnově nad Kněžnou má dnes bustu před gymnáziem. Busta Jiřího Šlitra je hned proti němu. Co si spolu povídají o dlouhých večerech, je tajemstvím. Možná vymýšlejí nové jazzové obraty a k tomu slova, co pohladí duši. Za zmínku pak jistě stojí i místní ulice Rudolfa Rokla, která ne náhodou křižuje právě s ulicí Jiřího Šlitra. V nedalekém Pelclově divadle se pak každoročně pořádají jazzové koncerty na Roklovu počest.
Rudolfův mladší bratr Jiří Rokl (narozen v roce 1948) byl v Rychnově nad Kněžnou dlouholetým starostou (v letech 1994–2010).
Zdroje fotografií:
- Archiv autorky
- Repro ČT
- Midjourney