Co Čech, to muzikant: v Rychnově to platí dvojnásob

Začneme, jak jinak, na Starém náměstí v informačním centru. To sídlí v budově bývalé radnice, kde v letech 1824–1834 žili manželé Rettigovi. Magdalena Dobromila Rettigová je známá především jako autorka Domácí kuchařky, ale nás teď zajímá spíše její dcera Jindřiška, křtěná Henrieta Anna Joanna, narozená 10. června 1813. Proslavila se jako operní pěvkyně a sopranistka – ve světě byla známá pod jménem Henriette Rettich. Úspěch zaznamenala v roli Lidušky při premiéře hry Fidlovačka a poté působila v Královské bavorské dvorní opeře v Mnichově. Její hlas byl vysoce hodnocen pro svou barvu, lehkost a dobrou technickou vybavenost.

Naproti radnici se dnes nachází samoobsluha Bartoš, ale v předminulém století bychom zde nalezli hotel Puchwein. Před svou cestou do Ameriky zde 15. května 1892 koncertoval Antonín Dvořák, který se poté zúčastnil banketu v hotelu Studánka

Pak se vrátíme zpět na Školní náměstí a zamíříme doleva. Budovu základní umělecké školy zdobí pamětní deska věnovaná Josefu Vycpálkovi, úspěšnému sběrateli lidových písní a tanců, který díky zručnému stenografování a kategorizaci kroků dokázal zachytit taneční pohyb slovem, a tak zahájil novou epochu v dokumentaci lidových tanců. Do Rychnova přišel roku 1876 na pozvání Zdeňka Krakovského z Kolovrat a působil na pozici archiváře a učitele češtiny hraběnky Krakovské. Aktivně se účastnil vlasteneckého spolkového života, stál u zrodu Klubu českých turistů, Sokola či ochotnického spolku Tyl. Pod jeho vedením si ochotníci troufli dokonce na Prodanou nevěstu – do představení se zapojil místní ženský pěvecký sbor Ozvěna, mužský pěvecký sbor i hudebníci z okolí a pro roli Mařenky byla oslovena operní pěvkyně Božena Rubešová, původem z Potštejna. Čistý výnos z rychnovského představení byl poté věnován na stavbu Pelclova divadla.

Do dějin hudby se zapsali také oba Vycpálkovi synové. Lubor Vycpálek (1898–1972) působil v opeře Národního divadla a Vratislav (1892–1962),

Po procházce zámeckým parkem nás na zvonici u kostela Nejsvětější Trojice čeká pamětní deska věnovaná Jiřímu Rychnovskému (narozen asi 1540 v Rychnově nad Kněžnou, zemřel kolem roku 1615 v Chrudimi), který patřil mezi významné české skladatele z období renesance. Jeho tvorba sestává z duchovních děl s latinskými a českými texty určenými pro utrakvistické bohoslužby. Vlivem pobělohorských událostí a možná i pozdějších josefínských reforem byla ovšem řada pramenů Rychnovského skladatelské tvorby nenávratně zničena, dochovaly se většinou jen jako fragmenty rukopisů.

Ke zvonici přiléhá rychnovský Slavín s bustami slavných osobností – z hudebníků zde najdeme již zmiňovaného Vratislava Vycpálka a Anatola Provazníka.

Pokud vám ještě zbydou síly, můžete se vydat přes náměstí zpět, přejít řeku a vyšplhat do kopečka za železniční zastávkou do míst, kde kdysi stával dům Kocourkovských učitelů. V něm gymnazisté (bydlící zde na privátě v roce 1914) parodovali tehdy populární učitelská pěvecká tělesa a se svými vystoupeními objížděli okolní vesnice. Po první světové válce vystupovali dva z těchto studentů – Josef Káš a Svatopluk Venta – v kabaretu Červená sedma. Největší sláva později osmičlenného poloprofesionálního pěveckého sdružení Kocourkovští učitelé vyvrcholila ve třicátých letech 20. století. Do roku 1958 zvládli 1390 veřejných vystoupení, vytvořili 150 skladeb a nahráli 18 gramofonových desek.