Kdybyste nevěděli, co hledat, Baba působí jako obyčejný zalesněný kopec. Jenže její příběh začal dávno předtím, než se v krajině objevili první lidé. Skrývá se tu jedno z nejzajímavějších geologických míst našeho regionu. Před miliony let se právě tady zvedaly dvě sopky Baba a Dědek. Samotné vrcholy už dávno odnesla eroze. Zachovala se však jejich kamenná srdce, sopouchy, tedy kanály, kterými kdysi proudilo magma k zemskému povrchu. Už od 17. století se zde těžil nefelinit a čedič, horniny vzniklé dávnou sopečnou činností. Proto tu dnes najdete malé opuštěné lomy, úzké soutěsky a jeskyně.
Průvodce regionem
Tip na výlet: vrchy Baba a Dědek
27. 7. 2026
Klára Marková
Kolikrát jste projeli kolem Kosmonos a ani vás nenapadlo, že jen pár kilometrů od města leží pozůstatky dávných sopek? Na vrchu Baba objevíte skalní útvary, které vznikly díky sopečné činnosti. Najdete tam vzácné rostliny, krásné výhledy do kraje a naučnou stezku, která ukazuje, že krajina Mladoboleslavska bývala kdysi úplně jiná než dnes.
Jak se dostat na Babu
Z Mladé Boleslavi se do Horních Stakor dostanete autem zhruba za deset minut. Není tu bohužel žádné parkoviště, auto ale můžete bez problému nechat u místní základní školy. Pokud se vám nechce řídit, můžete jet autobusem, který zastavuje přímo ve vesnici.
Po modré turistické značce projdete Horními Stakory a začnete pomalu stoupat. Po chvilce se domy rozestoupí a před vámi je třešňová alej. Po úzké pěšině jdete do kopce. Jak tak stoupáte, objeví se před vámi výhled na Mladou Boleslav a Chlum. Po chvíli už jste v lese. Když dnes procházíte mezi stromy, jen těžko si představíte, že právě pod vašima nohama se nacházejí pozůstatky dávné sopečné činnosti.
Nejzajímavější část trasy vás čeká mezi skalami. Úzké průchody a strmé černé kamenné stěny tu tvoří spletitou síť roklí a štol. V některých místech si připadáte spíš jako v kamenném labyrintu než na krátké procházce nedaleko Mladé Boleslavi. Jen stěží rozeznáte, co stvořila příroda a co je dílem lidské ruky.
Krakonošův trest
Zvláštní černý kámen lidi na Mladoboleslavsku odedávna fascinoval, a tak dal vzniknout i pověsti. Starobylá pověst vypráví o bábě kořenářce a jejím dědkovi z Bakova nad Jizerou. Vydali se až do Krakonošovy zahrady pro vzácné byliny. Když je Krakonoš přistihl, rozhněval se a hnal je pryč. Uprchlíci běželi, co jim síly stačily, ale těsně před Jizerou je vládce hor proměnil ve dva černé kameny. A právě ty dnes podle pověsti tvoří vrchy Baba a Dědek.
Naučná stezka pro děti
Pokud vyrážíte s dětmi, Baba nabízí ještě jedno překvapení. Naučnou stezkou je provází skřítek Nefelínek, který vypráví o rostlinách, zvířatech i geologii místní rezervace. Bábě kořenářce z pověsti se tu prý vysypala nůše s nakradenými květinami z Krakonošovy zahrádky. Možná právě proto působí zdejší jarní les trochu kouzelně. Rostliny na svazích zakořenily, a tak se tu vždycky na jaře les promění v barevný koberec květů a vzduch je plný vůní.
Jako zlato tu září sasanky pryskyřníkové a prvosenky jarní. Fialovými, bílými a žlutými tóny tu hraje dymnivka dutá. Voní tu i konvalinky. Není divu, že přírodní rezervace patří mezi botanicky nejcennější lokality na Mladoboleslavsku.
Okruh není dlouhý ani náročný. Celá trasa má zhruba tři kilometry. Přesto projdete místy, která vyprávějí příběh starý miliony let. Baba a Dědek dokazují, že za zajímavým výletem není vždy potřeba jezdit daleko. Příště až pojedete kolem Kosmonos, možná se na nenápadný zalesněný kopec podíváte úplně jinýma očima. Jen málokdo by hádal, že právě tam se ukrývá příběh dávných sopek, vzácných květin a starých pověstí.
Zdroj fotografií:
- archiv autorky
