https://noveregiony.fra1.digitaloceanspaces.com/Web_1920_8_138189e3b1.jpg
Aktuality

Vyhynulý motýlí král se vrací do Krkonoš

20. 11. 2023
Ondřej Nečas

Jasoň červenooký. Že vám to nic neříká? Není divu, druh motýla s poeticky znějícím označením totiž na území dnešní České republiky vyhynul před více než 100 lety. „Návrat krále“ je ale blízko díky projektu LIFE, který na české straně Krkonoš realizuje mezinárodní ochranářská skupina JARO.

Vzácný a vizuálně atraktivní jasoň červenooký je po Evropě vnímán jako symbol ochrany horské přírody. Vědecké pojmenování Apollo po řeckém bohu slunce Apollonovi odkazuje na jeho vazbu na světlé lokality, ideálně tam, kde přebytečnou vegetaci regulují pasoucí se zvířata. Zároveň jde o velmi citlivého tvora, kterého lidská činnost a následně i globální změna klimatu postupně vyhnaly z většiny jeho evropských stanovišť. Na území České republiky je situace ještě horší – mohutný motýl v barvě královského hermelínu, která mu dala jeho přezdívku, zde vyhynul již před celým stoletím. 

Vyhynulý motýlí král se vrací do Krkonoš
Vyhynulý motýlí král se vrací do Krkonoš
„Na území České republiky je situace ještě horší – mohutný motýl v barvě královského hermelínu, která mu dala jeho přezdívku, zde vyhynul již před celým stoletím.“

Není ale všem dnům konec. Chovatel Miloš Andres z mezinárodní ochranářské skupiny JARO dokázal v loňském roce odchovat první legální generaci jasoně u nás od 1. světové války. V rámci projektu LIFE Apollo2020 pokračoval letos s druhou generací, při přípravě té třetí se však vyskytly potíže a plánované vypouštění muselo být kvůli alokaci nejsilnějších samců pro záchranu chovu odloženo. I tak jde ale o obrovský úspěch a další velký krok na cestě k návratu motýlího krále do přírody.

Aby se motýlům dařilo

Vraťme se ještě k onomu vypouštění. „Nejen že jsou chovy extrémně náročné na odborné znalosti, čas a sebeobětování chovatele, ale také to není tak, že když se přece jen podaří motýly odchovat v dostatečném množství, stačí jen někam jít, vypustit je a tím to je hotové. Právě naopak, to je až ta poslední třešnička na dortu. Klíč k jejich ochraně je úplně jinde, konkrétně v zajištění správné péče o jejich prostředí, nejčastěji správně zajištěnou pastvou, vyřezáváním dřevin, vypalováním nebo kosením příliš bujné vegetace, přičemž by tyto zásahy ale současně neměly probíhat celoplošně a v jednom termínu,“ říká k tomu celostátní koordinátor mapování motýlů České republiky Jiří Beneš z Entomologického ústavu Akademie věd. Vypouštění je prostě věda, kterou nemůžete dělat na koleni jen tak ze dne na den.

Autor: Jakub Cibík
Autor: Jakub Cibík

Jak a kde se tedy připravují odpovídající lokality? Ochranáři se zaměřili na pečlivě vybraná místa v Krkonoších a provedli zde odpovídající opatření, především odstranění náletových dřevin, biomasy a výmladků. Výsledkem je krásná otevřená plocha plná mateřídoušek, dobromyslí, úročníků, štírovníků, kopretin a dalších kvetoucích rostlin. První vypuštění motýli zde prokázali velmi dobrou orientaci a v místě byla sledována i jejich vazba na specifické prostory a preference ke kvetoucím rostlinám pro ověření dostupnosti základních zdrojů. Že se jim zde dařilo, je skvělé, ale co je ještě lepší – lokalita začala přitahovat další ohrožené druhy, například modráska nejmenšího a lesního nebo soumračníka čárkovaného. Aktivita tak v Krkonoších pomáhá rozvíjet tolik žádanou biodiverzitu.

„Ochranáři se zaměřili na pečlivě vybraná místa v Krkonoších a provedli zde odpovídající opatření, především odstranění náletových dřevin, biomasy a výmladků. Výsledkem je krásná otevřená plocha plná mateřídoušek, dobromyslí, úročníků, štírovníků, kopretin a dalších kvetoucích rostlin.“

Pomozte i vy!

Projekt LIFE Apollo2020 realizují členové skupiny JARO v Krkonoších ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a celou řadou zahraničních organizací. Záchrana motýlího krále také získala prostředky z grantu „Krakonošovy zahrádky“, který pro aktivity podporující biodiverzitu vypisuje Nadační fond Škoda Auto. A jak se můžete zapojit vy? Stačí se při procházkách po Krkonoších dívat kolem sebe, hledat živné rostliny – rozchodníky – a při jejich nálezu je zaznamenat do aplikace. Více informací najdete na https://pomaham-prirode.cz/apollo.
 

Autor: Miroslav Kostelník
Vyhynulý motýlí král se vrací do Krkonoš
Autor: Jakub Cibík
Autor: Jakub Cibík

Máte nápad
na zajímavý obsah?
napište nám!