Vrchlabí a Krkonoše jsou oblíbenou filmovou kulisou

Při jejich sledování řada lidí zavzpomíná na dobu, ve které tyto filmy vznikly, zasměje se u hlášek, které už dávno zlidověly, nebo si připomene jak lokace a místa, kde se natáčelo, tehdy vypadala. Některá města, regiony či konkrétní místa se dodnes hrdě hlásí k tomu, že právě v nich film vznikal nebo se tam natáčela alespoň část záběrů. Stejně je na tom i Vrchlabí a region Krkonoš. Ty se mohou přihlásit hned k celé řadě divácky úspěšných filmů. Připomeňme si ty nejznámější.

Hoří, má panenko

Jeden z kultovních snímků tuzemské kinematografie a perla proslulé československé nové filmové vlny z dílny režiséra Miloše Formana. Přestože se u tohoto filmu diváci dodnes zalykají smíchy, jeho pointa je spíš mrazivá a hodna zpytování svědomí. Snímek, jehož děj se odehrává na hasičském bálu, totiž v mnoha alegoriích a obrazech nemilosrdně popisuje mravní rozklad české společnosti.

Film se v roce 1967 natáčel v kulisách vrchlabského Kulturního domu Střelnice. Během natáčení bylo celé město Vrchlabí doslova na nohou. Mnoho desítek místních občanů si ve filmu střihlo epizodní role jako komparz. Film byl nominován na Oscara, ale slavnou sošku nakonec nezískal.

Poslední závod

Slavné drama Tomáše Hodana o lyžařské vášni, silné vůli a přátelství je rekonstrukcí tragické události z března 1913, při níž během závodu na hřebenech Krkonoš zahynul lyžař Bohumil Hanč a jeho přítel Václav Vrbata, který mu v nepříznivém počasí vyrazil na pomoc. Na rozdíl od starého snímku Synové hor z roku 1956 má v Hodanově filmu více prostoru postava Emericha Ratha, který se jako jediný Němec zúčastňoval českých závodů, které ostatní Němci z Krkonoš kvůli nacionálním důvodům bojkotovali.

Film je věrným popisem tehdejších událostí, odehrává se na autentických místech na hřebenech Krkonoš a většina postav je reálných. Z důležitých hybatelů děje si scenáristé vymysleli pouze manželskou dvojici správců horské chaty, kam v roce 1959 přichází Emerich Rath dělat topiče. Ve filmu hraje řada slavných herců současnosti, ve vedlejší roli se objeví i olympijská vítězka ve snowboardcrossu a vrchlabská rodačka Eva Adamczyková, rozená Samková.

Holka na zabití

Horská detektivka z dílny režiséra Juraje Herze, ve které si střihla hlavní roli tehdy začínající nadějná herečka Dagmar Veškrnová (pozdější první dáma Dagmar Havlová). Napínavý příběh pátrání po zmizelé kamarádce je zasazen do horských a podhorských exteriérů. Nechybí mezi nimi ani budova a zázemí nemocnice ve Vrchlabí.

Homolka a tobolka

Závěrečný (a jediný barevný) díl slavné homolkovské trilogie diváky zavádí do zasněženého Špindlerova Mlýna, do něhož přijela rodina Homolkova na zimní rekreaci. Osvědčená sestava ústředních postav v čele s Helenou Růžičkovou, Marií Motlovou, Františkem Husákem a Josefem Šebánkem si již cestou do Krkonoš slíbí, že na sebe budou hodní. Toto předsevzetí dlouho nevydrží a film je klasickým pásmem pitoreskních příhod a nešťastných náhod. Děj se z velké části odehrává v někdejší zotavovně Dukla (ve filmu Radost) a herci si užívají výhledů na „panorámata“ na staré lanovce ve Svatém Petru.

S tebou mě baví svět

Nestárnoucí a oblíbená klasika Marie Poledňákové pro celou rodinu byla v roce 1998 vyhlášena komedií století. Přestože protagonisté snímku hovoří o místě konání každoročního povyražení tří tatínků jako o „pohoří Ydykseb“ (tedy Beskydy), horské zimní záběry z chalupy byly natáčeny v Krkonoších. Legendární chata Apalucha se nachází nedaleko Vrchlabí pod Zlatým návrším u Dolního Dvora.

Snowboarďáci

V přehledu filmů odehrávajících se v Krkonoších nemůže chybět ani teenagerovská komedie Snowboarďáci z dílny Karla Janáka, která nastartovala popularitu i hvězdné kariéry herců Vojtěcha Kotka a Jiřího Mádla. Snímek se z velké části natáčel ve Špindlerově Mlýně a kromě centra tohoto horského střediska jsou zde četné záběry z areálů Svatý Petr a Stoh.

Sněženky a machři

Nestárnoucí zimní klasikou pro mladé je již více než čtyři dekády film Sněženky a machři, pod kterým je podepsán režisér Karel Smyczek a scenáristické duo Radek John a Ivo Pelant. I tento příběh o lyžařském výcviku studentů gymnázia pod vedením přísného profesora Kardy se v roce 1982 natáčel hlavně ve Špindlerově Mlýně, je zde vidět například místní informační centrum. Scény z interiérů jsou natáčeny na Moravské boudě, která je dosud jednou z nejzachovalejších hřebenových horských bud v Krkonoších.

Vedle Radoslava Brzobohatého v roli přísného profesora Kardy je snímek postaven na hereckých výkonech Michala Suchánka, Václava Kopty, Jana Antonína Duchoslava a Evy Jeníčkové. Film se v roce 2008 dočkal svého volného pokračování, které však již zdaleka nedosáhlo popularity svého předchůdce.

Jak vytrhnout velrybě stoličku

I další – a dlužno dodat, opět již zlidovělý – počin Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku je z velké části zasazen do krkonošských kulis. Příběh malého Vaška v podání Tomáše Holého, který se snaží ze všech sil najít ženicha pro svoji maminku a tatínka pro sebe, se z velké části odehrává ve Špindlerově Mlýně a jeho okolí. Chata Sněhurka je dnešní hotel Olympie ve Svatém Petru. Milovníci železnice a starých vlaků ocení i nostalgický záběr na parní vlak jedoucí přes Jizeru nedaleko Dolní Dušnice a scenerie natáčené mezi stanicemi Horní Sytová a Poniklá.

Tím však výčet filmů, které se odehrávají v Krkonoších nebo jsou v nich natočeny některé záběry, zdaleka nekončí. Patří mezi ně již polozapomenutý film Vánice nebo snímek Cena medu, který opět na filmové plátno přináší kulisy nemocnice ve Vrchlabí. Ve Špindlerově Mlýně, ale i v Dolní Branné se odehrává několik scén z divácky úspěšného filmu Rozpaky kuchaře Svatopluka. Na hranici Krkonoš a Jizerských hor natáčela na začátku osmdesátých let režisérka Věra Plívová-Šimková i svůj populární dětský film Krakonoš a lyžníci o začátcích lyžování na krkonošském venkově. Z novějších snímků pak lze zmínit filmy Špindl a Špindl 2, které již však nesou notně komerční rukopis a jsou pokusem o propagaci Špindlerova Mlýna jako horského střediska a centra lyžování.

Z filmů, které se do kina teprve chystají, je třeba zmínit snímek Tichá pošta. Česko-Slovenská filmová databáze jej popisuje jako dobrodružný rodinný film, který se odehrává v zimě v zasněžených Krkonoších na sklonku německé okupace. Skupinka dětí zachraňuje sestřeleného francouzského pilota, kterého našla v lese. Jejich akce připomíná princip známé hry na tichou poštu. Zraněného pilota si totiž děti mezi sebou předávají z jedné horské vesnice do druhé, podobně jako utajenou zprávu ve škole. Hrají ale riskantní hru, protože proti nim stojí smrtelně nebezpeční vojáci okupační armády, musí přelstít zrádce a udavače a v neposlední řadě přežít v krutých podmínkách zimy na horách.

Krkonoše a podhorská oblast pod nimi jsou vděčným místem pro malé i velké filmy, které v časové retrospektivě uchovávají obraz doby minulé, ale připomínají i takové – dnes již skoro nebývalé – samozřejmosti, jako například že během zim tu byla velká sněhová pokrývka a fenomény jako zasněžování vůbec nebyly potřeba.

Zdroje fotografií:

• archiv Česká televize
• CSFD.cz
• 8Heads Productions