Victor Gustav Kugler se narodil 6. června 1900 ve Vrchlabí, které v té době bylo výraznou většinou osídleno německy mluvícím obyvatelstvem. Kugler se narodil jako nemanželský syn švadleny Emilie Kuglerové, otce nikdy nepoznal. Jeho rodný dům se nachází v centru města v Krkonošské ulici. Když bylo Victorovi deset let, přestěhoval se s matkou a otčímem do Podhůří (dnes součástí Vrchlabí), střední školu vystudoval ve Vrchlabí. V roce 1917 narukoval jako dobrovolník do rakousko-uherského námořnictva a hlídkoval v Jaderském moři. V bojích byl raněn a vrátil se domů do Krkonoš.
Osobnosti
Victor Kugler: vrchlabský rodák a statečný ochránce Anne Frankové
14. 8. 2024
Jiří Štefek
Anne Franková patří mezi světově nejznámější oběti druhé světové války a nacistického teroru v Evropě. Proslavil ji především její literární počin – Deník Anne Frankové, jenž byl zařazen mezi sto nejdůležitějších knih 20. století. Osud této dívky významným způsobem ovlivnil i vrchlabský rodák Victor Kugler, který společně se svými třemi spolupracovníky během války pomáhal v okupovaném Amsterdamu ukrývat rodinu Frankových a další pronásledované.
Z Vrchlabí do Amsterdamu
Když první světová válka skončila a Evropa se zmítala v poválečném chaosu, který byl následkem kolapsu hned několika velkých říší, Victor Kugler se vzdal československého občanství, jako český Němec přijal občanství německé a přestěhoval se do Německa. Dva roky pracoval jako elektrikář v dole v Gladbecku a poté byl krátce zaměstnán u Deutsche Maschinenfabrik AG v Utrechtu. V Nizozemsku již zůstal a v následujících letech se věnoval prodeji pektinu. V té době se poprvé potkal s německým obchodníkem židovského původu Otto Frankem a Laurou Buntenbachovou, se kterou se roku 1928 oženil.
Téhož roku v Kolíně nad Rýnem rakouští chemici Robert Feix a Richard Fackeldey založili společnost Opekta vyrábějící pektin a zpracovávající koření. V roce 1933 se Kugler přestěhoval přímo do Amsterdamu, kde byla otevřena pobočka Opekty a jejím vedením byl pověřen otec Anne Frankové Otto Frank. Ten do Nizozemska prchnul se svou rodinou kvůli nástupu Adolfa Hitlera k moci. K zásadnímu vnitřnímu zlomu došlo i u Kuglera. Přestože byl do té doby hrdým Němcem, nikdy se neztotožnil s nacistickou ideologií. V roce 1933 proto požádal o nizozemské občanství. Jeho žádost byla o tři roky později nejprve zamítnuta, souhlasné stanovisko obdržel až v roce 1938. Dobrovolně se přitom vzdal občanství německého.
„Přestože byl do té doby hrdým Němcem, nikdy se neztotožnil s nacistickou ideologií. V roce 1933 proto požádal o nizozemské občanství. Jeho žádost byla o tři roky později nejprve zamítnuta, souhlasné stanovisko obdržel až v roce 1938. Dobrovolně se přitom vzdal občanství německého.“
Pod Damoklovým mečem
Po obsazení Nizozemska německými vojsky v květnu 1940 začalo být zle i tady, mimo jiné kvůli zákonům omezujícím společenský a obchodní život Židů. Aby nebyla amsterdamská pobočka Opekty kvůli židovskému původu Otto Franka zkonfiskována, byla zaregistrována znovu, tentokrát jménem Victora Kuglera pod značkou Gies. Skutečné nebezpečí přišlo roku 1942, kdy starší sestra Anne Frankové – Margot – dostala povolání do transportu. Otto Frank hrozbu předvídal a začal realizovat svůj předem vymyšlený plán: s rodinou se odebral do úkrytu v amsterdamském sídle firmy Gies. V celé akci jim pomáhali čtyři zaměstnanci firmy: Miep Giesová, Johannes Kleiman, Bep Voskuijlová a právě Victor Kugler. K rodině Frankových se vzápětí přidali další pronásledovaní a v malém úkrytu nakonec po dva roky žilo celkem osm osob.
Aby skrývající se osoby co nejvíce zametly stopy, byl ve Frankově domě zanechán vzkaz, který naznačoval, že uprchli ze země. Kugler každý den poskytoval jídlo, zásoby a podporu těm, kteří byli ukryti v kancelářské přístavbě, a přitom pokračoval v podnikání, jako by se nic nedělo. Protože trestem za ukrývání Židů mohla být smrt, Kugler a jeho kolegové žili v neustálém strachu o vlastní život. Kugler své ženě dokonce ani neřekl, jak riskantnímu podniku se věnuje, protože byla nemocná. Proč však podstupoval takové riziko? „Nemohl jsem jinak. Musel jsem jim pomoci: byli to moji přátelé… Největší strach jsme měli z toho, že ten úkryt bude objeven,“ říkal později.
„Nemohl jsem jinak. Musel jsem jim pomoci: byli to moji přátelé… Největší strach jsme měli z toho, že ten úkryt bude objeven.“
Jeho obavy se naplnily a 4. srpna 1944 bylo všemu konec. Na anonymní udání byla skrýš objevena gestapem a její obyvatelé odesláni do koncentračních táborů. Ze všech skrývajících se přežil válku pouze otec Anne Frankové Otto, který po válce vydal deník své patnáctileté zavražděné dcery. Johannes Kleiman i Victor Kugler byli zatčeni a odesláni do různých koncentračních táborů. Oba válku přežili. Kuglerova manželka Laura se nedokázala vyrovnat s uvězněním svého manžela a konec války strávila v sanatoriu. Zemřela v roce 1952 kvůli špatnému zdraví.
Hrdina ve výslužbě
Victor Kugler se o tři roky později znovu oženil s Lucií van Langen a přestěhoval se do Kanady, kde pracoval jako elektrikář a následně účetní. Po odchodu do penze uskutečnil se souhlasem Otty Franka a Domu Anne Frankové velké množství přednášek o historii celé události a vzniku slavného Deníku, ve kterém vystupoval pod pseudonymem pan Kraler.
V roce 1958 se například objevil v kanadské televizní show To Tell the Truth. O patnáct let později Kugler v Izraeli za svoji odvahu a pomoc rodině Frankových obdržel čestný titul Spravedlivý mezi národy od památníku Jad vašem. Koncem sedmdesátých let se Kuglerovo zdraví zhoršilo. V té době pracoval s novinářkou Helen Shapirovou na svém životopisu. Práci tudíž museli přerušit a rukopis zůstal celé roky v šuplíku. Po smrti Helen Shapirové se jej ujal novinář Rick Kardonne, který jej redigoval a v roce 2008 vydal.
Victor Kugler zemřel v Torontu 14. prosince 1981 ve věku 81 let. Jeho odkaz a život nebyly zapomenuty ani u nás. V roce 2017 byla z iniciativy sboru Českobratrské církve evangelické ve Vrchlabí, jeho presbyterky Hany Jüptnerové a publicisty Jana Kirschnera umístěna na dům čp. 150 v Krkonošské ulici ve Vrchlabí pamětní deska.
Zdroj fotografií:
- Archiv autora
- Anne Frank Stichting
- Repro archiv CBC
