https://noveregiony.fra1.digitaloceanspaces.com/J_Aptnerov_1_archiv_Hany_J_9449ca9433.jpg
Osobnosti

Učitelka Hana Jüptnerová si zachovala rovnou páteř i v době, kdy se statečnost nenosila

24. 10. 2024
Jiří Štefek

V každé době se vždy najde hrstka lidí, kteří se chováním či životními postoji výrazně liší od zbytku společnosti. Pokud navíc žijí v těžké době, a přesto si zachovají rovnou páteř a neuhnou ze svých pevných zásad, lze hovořit o výjimečných osobnostech. Jednou z nich je vrchlabská pedagožka, disidentka a signatářka Charty 77 Hana Jüptnerová.

Hana Jüptnerová se narodila 31. ledna 1952 v Trutnově. O rok později se s rodiči přestěhovala do dvojdomku po odsunutých Němcích v Herlíkovicích. „Doba mého dětství byla zvláštní. Cítila jsem, že všechno kolem mě je cizí, nábytek po někom, spali jsme v pruhovaných peřinách původních majitelů a nikomu to nepřišlo divné. Nikdo nám neřekl, kdo bydlel v prázdných chaloupkách na stráních. Nikdo o tom nemluvil,“ vyprávěla s odstupem času pro projekt Paměť národa.

Hanu politika lákala už během dospívání

Dětství trávila s ostatními dětmi v přírodě na úpatí Krkonoš. Nicméně už během dospívání byla originální a výjimečnou osobností se zájmy, jimiž se vymykala většině svých vrstevníků. Na střední škole se zajímala o politiku. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy vymyslela, že jako třída pošlou Alexandru Dubčekovi k narozeninám přání. Našel se ovšem pouze jeden spolužák ochotný přání podepsat.

Učitelka Hana Jüptnerová si zachovala rovnou páteř i v době, kdy se statečnost nenosila
Učitelka Hana Jüptnerová si zachovala rovnou páteř i v době, kdy se statečnost nenosila

Zanedlouho přišla pro Hanu těžká životní rána. V noci 28. prosince 1969 silně mrzlo a v dvojdomku bylo potřeba topit. Dřevěný domek se však vzňal a hasiči k požáru přijeli pozdě. „Spala jsem v pokojíčku v podkroví, vzbudil mě kouř, pak jsem vyskočila z okna,“ vzpomínala později. Ze svého skoku vyvázla jen s tržnou ránou na koleni. Otec také vyskočil a s těžkými popáleninami bohužel za deset dní v nemocnici zemřel. Matka a bratr se z hořícího domu nedostali.

Po smrti rodičů získala Jüptnerová od města Vrchlabí malý byt. V roce 1970 ji přijali na brněnskou filozofickou fakultu, kde začala docházet na učitelské studium češtiny a němčiny. Univerzita měla partnerskou školu ve východoněmeckém Greifswaldu, kde Hana strávila dva semestry. Začala navštěvovat setkání společenství mladých evangelíků a poznala svoji první velkou lásku.

Nelehká životní situace ji od podpisu Charty 77 neodradila

Po návratu dopsala diplomovou práci a v roce 1976 se vrátila do Vrchlabí, kde nastoupila na své první učitelské místo na gymnáziu v Jilemnici. „Nebyla jsem připravená, metodicky ani didakticky. Neuměla jsem ani udělat zápis do třídní knihy. A hned jsem dostala maturitní ročník,“ vzpomínala. V té době se rozešla s přítelem ze studií v Greifswaldu. Záhy na gymnáziu poznala kolegu Gerharda Jüptnera. Vzali se, ale jejich manželství nemělo dlouhého trvání. Když Hana čekala druhé dítě, rozešli se.

Učitelka Hana Jüptnerová si zachovala rovnou páteř i v době, kdy se statečnost nenosila

Své syny Petra a Jana pak vychovávala sama. I přes nelehkou životní situaci se odhodlala k razantnímu činu – v roce 1979 podruhé podepsala Chartu 77. Když ji podepsala poprvé, její přátelé podpis nepředali dál, protože chtěli uchránit její rodinu před režimem.

Krátce poté, co porodila druhého syna, ji přijeli vyslýchat příslušníci Státní bezpečnosti z Brna. „Většinou jsem mlčela nebo odcházela kojit do vedlejšího pokoje, zatímco oni se hrabali v krabicích a hledali kompromitující materiály. U výslechů jsem vždy mlčela – věděla jsem, že na diskusi s nimi nemám. Při jednom výslechu mi řekli, že řeknou řediteli, když nepůjdu volit. Tak jsem mu to druhý den řekla sama. Neměl to jednoduché, také na něj tlačili. Na druhé straně nemohl vyhodit ženu samoživitelku jen proto, že nechodí volit. Na tom by si Svobodná Evropa smlsla,“ uvedla později pro Paměť národa.

Život s puncem kritičky režimu nebyl žádné peříčko

Mladá pedagožka pracovala na jilemnickém gymnáziu na zkrácený úvazek. V té době bylo krajně neobvyklé, že chartistka mohla učit, přestože se jednalo o cizí jazyky. Ve škole ji trpěli, protože se neodvážili vyhodit samoživitelku dvou malých dětí. Vedení gymnázia jí ale různými způsoby znepříjemňovalo život. Měla například snížený úvazek a rozvrh postavený tak, že musela kvůli svým jedenácti hodinám dojíždět do školy brzy ráno čtyřikrát týdně.

Další významnou událostí v životě Hany Jüptnerové bylo dění okolo disidenta Pavla Wonky. Vrchlabský rodák byl v trvalém konfliktu s režimem a soustavně ho dráždil svými aktivitami, za což byl opakovaně vězněn. Dvacátého šestého dubna 1988 však Wonka zemřel v královéhradeckém vězení, kam byl poslán ve velmi špatném zdravotním stavu. O dva týdny později se ve Vrchlabí konal jeho pohřeb, kterého se zúčastnily dvě tisícovky lidí, zástupci západních ambasád i televizí. Hana Jüptnerová, která si s Wonkou v době jeho věznění dopisovala a několikrát se pokoušela zúčastnit jeho soudních přelíčení, tehdy byla mezi několika odvážnými, kdo nad Wonkovou rakví pronesli veřejný projev.

„Byl jsi příliš nepohodlný, příliš nekompromisní, příliš nebezpečný pro mocné této země, ale především tohoto kraje, této periferie, kde jako by se stále vznášel duch pohraničí, krutosti, bezohlednosti a tisícerých křivd.“

Po Wonkově pohřbu Jüptnerová podala výpověď ve škole a začala si hledat jiné zaměstnání. Zjistila přitom, jak těžký je osud člověka s puncem kritika režimu. Všude před ní zavírali dveře a nemohla tak najít žádnou práci. Nakonec místo získala. Nejprve myla nádobí ve výrobně cukrářských výrobků, později – a to doslova pouhých pár měsíců před listopadem 1989 – pracovala jako skladnice na stavbě čističky odpadních vod v Podhůří.

Po sametové revoluci se mohla ve společnosti konečně naplno angažovat

Po pádu komunistického režimu působila Hana v Občanském fóru a vrátila se ke své učitelské profesi na gymnáziu. Studenti na ni vzpomínali jako na přísnou, ale spravedlivou kantorku. Pro kolegy byla milou skromnou ženou, která svoji práci milovala a uměla si ze sebe dělat legraci. Výrazně se angažovala i ve věci česko-německého usmíření a plánovala otevření česko-německého střediska vzájemného porozumění. Tehdejší nálada ve společnosti tomu však nepřála a z těchto plánů nakonec sešlo. Vedle toho se zapojila do veřejného života jako komunální politička a zakladatelka několika spolků.

Vrchlabská pedagožka od života dostala bezpočet ran. Vždy se ale zvedla, nehledě na další překážky, které před ní znovu vyvstaly. Zemřela po dlouhé těžké nemoci 7. října 2019 ve věku 67 let. O dva týdny později byl na její památku vysazen buk ve vrchlabském zámeckém parku. V květnu 2021 pak okrašlovací spolek, u jehož zrodu Hana Jüptnerová stála, otevřel Hančinu cestu, která přes Měsíční údolí spojuje Vrchlabí a Lánov.

Učitelka Hana Jüptnerová si zachovala rovnou páteř i v době, kdy se statečnost nenosila
Učitelka Hana Jüptnerová si zachovala rovnou páteř i v době, kdy se statečnost nenosila

Zdroj fotografií:

  • Archiv autora

Máte nápad
na zajímavý obsah?
napište nám!