Na půl cesty mezi Vrchlabím a Jilemnicí, v malebné krkonošské krajině, leží Horní Branná. Nenápadná obec s necelými dvěma tisíci obyvatel vás překvapí řadou unikátních pamětihodností. Patří mezi ně například zámek či hrobka rodu Harrachů.
Naše výletování započneme na parkovišti před místním zámkem. Ten několik staletí vlastnil významný šlechtický rod Harrachů, který výrazně přispěl k rozvoji regionu a zásadně ovlivnil dějiny Krkonoš a okolí.
Při vstupu do zámeckého areálu nás uchvátí tesaný portál, nad kterým je znak tohoto významného rodu. Samotná budova byla postavena v 16. století Zdeňkem z Valdštejna a jeho manželkou Marií z Martinic v renesančním stylu. V té době se jednalo o vrchol stavitelského umění.
Zámek nejprve sloužil jako sídlo šlechty, později jako kulturní a hospodářské centrum regionu. V areálu se nacházela také kaple, pivovar a hospodářské budovy. Na počátku 17. století zámek vlastnil Václav Záruba z Hustířan. Po konfiskaci po prohrané bitvě na Bílé hoře ho v roce 1621 získal Albrecht z Valdštejna, který roku 1632 zámek za výhodnou cenu prodal svému švagrovi Ottu Bedřichovi z Harrachu.
Největší škody zámek utrpěl za třicetileté války. Po bojích zůstal zčásti zpustošený a horní patro bylo vypálené. K současné podobě ho nasměrovaly rekonstrukce zahájené ve druhé polovině 19. století. Pustil se do nich hrabě Jan z Harrachu. V roce 1945 Harrachové o zámek přišli na základě Benešových dekretů a od roku 1989 je zámek ve vlastnictví obce Horní Branná.
V současnosti slouží jako reprezentační objekt, který je přístupný veřejnosti. Uvnitř jsou kanceláře obecního úřadu a také muzeum – Památník Jana Amose Komenského. Právě učitel národů totiž před odchodem do exilu, v letech 1627 až 1628, na zámku v Horní Branné pobýval. Podle historiků spal v pokoji v přízemí, který najdeme v západní části zámku.
V zámku se dozvíte zajímavosti o historii regionu, šlechtických rodech a místním životě. Například zemědělství v podhorských podmínkách připomíná historicko-etnografická expozice Život pod horami. Další výstava je věnovaná místnímu rodákovi, učiteli a spisovateli Josefu Šírovi.
Dobové zajímavosti se dochovaly i na venkovní zámecké fasádě. Najdeme zde například původní nápisy od mistra Jana z Vinoře a rovněž znaky Zdeňka z Valdštejna a Maří z Martinic, majitelů Štěpanic a Horní Branné. Na přední straně zámku je pamětní bronzová deska, kterou vytvořil akademický sochař Karel Pešat z Jablonce nad Nisou.
Hned vedle zámku se nachází veřejně přístupný park se vzrostlými stromy a lavičkami. Hlavní dominantu tvoří hrobka svatého Kříže, která vznikla v letech 1840 až 1852. Ojedinělou stavbu tvoří dva různě vysoké osmiboké hranoly z červeného a bílého pískovce. Její architektura je charakteristická románským tvaroslovím, občas v detailu i s pseudogotickými prvky a typickou kamennou fasádou. Jejím zakladatelem je František Arnošt.
Stavba byla vysvěcena až v září 1870. Uvnitř, v podzemní části, jsou uloženy ostatky několika generací Harrachů. V březnu 1875 sem byly přesunuty také tělesné pozůstatky z kaple sv. Aloise, která se nachází v místním špitále. Do hrobky se vchází zdobeným vstupním portálem s pásy pletenců a palmet. Vnitřní stěny jsou obloženy deskami z černého mramoru. Na nich jsou zlatým písmem vytesaná jména s tituly zesnulých. Asi nejznámějším z osmnácti pochovaných v Horní Branné je osvícený šlechtic Jan Nepomuk hrabě Harrach. Dnes je hrobka přístupná pouze při zvláštních příležitostech, často slouží jako pohřební obřadní síň.
Krásné okolí a udržovaný park jsou oblíbeným cílem procházek a relaxace. Přispěly k tomu úpravy, jež postupně likvidují velmi hrubé zásahy z osmdesátých let 20. století. Rekonstrukcí prošla i vnější fasáda zámku, kostel svatého Mikuláše, harrachovský špitál a historické centrum obce.
Po prohlídce zámku a hrobky se můžete vydat na procházku po zhruba tři kilometry dlouhé naučné stezce, která bude bavit zejména děti, protože na jednotlivých zastávkách jsou interaktivní herní prvky.
Zdroj fotografií:
