Fenomén: polodrahokamy na polích u Nové Paky

Acháty, jaspisy, chalcedony, karneoly, olivíny či křišťály. Tyto a další broušené a vyleštěné polodrahokamy z nalezišť v okolí Nové Paky jsou k vidění ve zdejší unikátní Expozici drahých kamenů. „Můžete obdivovat gigantické geody z lomu Hvězda, neobvykle zbarvené acháty z Kumburského Újezdu, velké kusy jaspisu z Kozákova či hvězdový křemen z vrchu Strážníka. Milovníci šperků zde naleznou ukázky výrobků zhotovených ze zdejších kamenů místními umělci,“ zve turistický průvodce k návštěvě místa, které je plné přírodních skvostů.

Obyčejný člověk doslova žasne, že se takový poklad a neskutečná krása koncentrovaly do jednoho malého regionu. Zasvěcení přírodovědci a z nich především mineralogové vědí, že Nová Paka a její okolí leží v geologicky velice pestré oblasti. V hojném množství zde najdeme vyvřelé, usazené i přeměněné horniny nejrůznějšího stáří. Některé z nich obsahují množství zkamenělin, zkamenělých stonků prvohorních rostlin nebo zajímavých minerálů.

Kdybychom chtěli začít pátrat, kam až sahá historie sběru a zpracování drahých kamenů v podkrkonošském regionu, museli bychom vyrazit hodně hluboko proti proudu času. Nejstarší zprávy o sběru drahých kamenů a jejich zpracovávání v Podkrkonoší pocházejí již ze 14. století, přesněji z doby vlády Karla IV. O Nové Pace se první písemné prameny zmiňují roku 1357. Město tehdy bylo podřízeno Kumburskému panství, které měli v držení Vartenberkové. V tu dobu pokračovala čilá kolonizace příhraničních oblastí Českého království, proto není žádným překvapením, že první sběratelé vzácných polodrahokamů přicházeli do Podkrkonoší ze severní Itálie. Až později se sběru začali věnovat i místní obyvatelé, kteří si tak přivydělávali na živobytí.

Sbírky broušených polodrahokamů se v Nové Pace nacházejí v budově Klenotnice, která byla otevřena v roce 1996 s cílem uložení a vystavení exponátů z přírodovědných sbírek. Polodrahokamy jsou v prvním patře a návštěvníci si mohou jednotlivé artefakty prohlédnout uspořádané dle lokalit jejich výskytu. K vidění jsou také ukázky mistrovské práce zdejších brusičů a šperkařů.

Velmi senzitivní lidé a osoby, které tíhnou k duchovnu, považují zdejší region za magický, až prapodivný. Argumentují přitom nejen jedinečnou a tajemnou přírodní scenerií, ale i výskytem polodrahokamů a dalších vyvřelých hornin. Onen genius loci přitahoval senzitivní osoby již v minulosti. Proto ve zdejším regionu v osmdesátých letech 19. století vzniklo jedno z největších center spiritismu v českých zemích. Spiritismus je náboženské hnutí založené na víře v posmrtný život, v komunikaci s duchy a reinkarnaci. Jedním z jeho nejvýznamnějších představitelů byl i zdejší rodák Karel Sezemský. Jím založené nakladatelství Spirit vydávalo množství okultních publikací a rovněž periodikum Posel záhrobní, které vycházelo od roku 1900 dalších 40 let. Právě těmto „duchařským“ záležitostem, ukázkám z knih či spiritistickým kresbám se věnuje expozice Spiritismus v Podkrkonoší, která se nachází ve druhém patře Klenotnice.

Kombinace krásných vybroušených a vyleštěných „šutýrků“ nasbíraných na obyčejných polních lánech a tajemného světa duchařství dělá z Klenotnice zajímavé místo k návštěvě. A pokud vyrazíte do polí mezi Novou Pakou a Zvičinou na procházku nebo tudy půjdete někam na výlet, nezapomeňte koukat na zem, třeba i vy najdete nejeden krásný polodrahokam.

Zdroj fotografií:

• Archiv autora