Fenomén: Hrádeček (nejen) Václava Havla

Václav a Olga Havlovi koupili chalupu v lesích pod zříceninou hradu Břecštejn v roce 1967. Stavení v osadě vzdálené asi šest kilometrů severozápadně od Trutnova jim doporučil divadelník Andrej Krob. Věděl, že jeho soused chce chalupu s číslem popisným 221 prodat, a tak ji obratem doporučil dramatikovi a spisovateli Václavu Havlovi z Prahy. Klid a okolní příroda Havla zaujaly, a tak malý statek za čtrnáct tisíc korun československých koupil.

Na venkově našel klid pro psaní divadelních her. Komunistický režim spoléhal na to, že se dramatika povede pod Krkonošemi izolovat od okolního světa. Stal se ale přesný opak. Z Hrádečku se záhy stalo centrum politického odboje. Za Havlem totiž – i přes policejní špiclování – přijížděli odpůrci totalitního režimu. Mezi nimi nechyběli herci, muzikanti, spisovatelé, výtvarníci či filozofové. Při pravidelných zahradních slavnostech se na Hrádečku hrály Havlovy hry. V říjnu 1977 se tam uskutečnil Třetí festival druhé kultury. Rovněž Charta 77 a petice Několik vět se chystaly právě v Havlově chalupě.

Z hnízda undergroundu prezidentskou chalupou

Na Hrádečku také svým způsobem vznikly základy festivalu, který se později proslavil jako Východočeský Woodstock a odehrával se v Trutnově. Když totiž komunisté v říjnu 1984 rozehnali ilegální koncert v nedalekých Starých Bukách, pozval Václav Havel muzikanty i publikum k sobě, kde hudební večírek úspěšně pokračoval. Z jeho chalupy prostě bylo před sametovou revolucí centrum vzdoru.

Bezprostředně po listopadu 1989 se z disidenta Václava Havla stal prezident. Ani jako hlava státu ale Hrádeček neopustil. Důležití lidé – z Česka i ze světa – mnohdy přijeli za ním právě na jeho chalupu. Mezi nejvýznamnější návštěvníky patřili například americká diplomatka Madeleine Albrightová nebo generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) Kofi Annan. Sám Havel označil Hrádeček za svůj existenciální domov. Napsal o něm dokonce hru, která se jmenuje Prase a pojednává o těžkostech městského člověka na vsi. V milované chalupě pravidelně odpočíval a v pozdějších letech se i doléčoval po prodělaných nemocech. Strávil tam i poslední chvíle života. Ráno 18. prosince 2011 v chalupě zemřel.

Nejen Havlem je Hrádeček živ

Chalupa, kterou zdědila manželka Dagmar Havlová, dosud zůstala zachovaná v původní podobě. Pouze v zahradě přibylo několikatunové kamenné srdce. Veřejně přístupné sice legendární sídlo není, lidé ale vytvořili pietní místo u plotu na hranici pozemku. Každoročně tam zapalují svíčky v den výročí Havlových narozenin, 17. listopadu a v den Havlova úmrtí.

Někteří návštěvníci přijedou autem až k chalupě, krátce zavzpomínají a zase odjedou. Mnozí ale pojmou návštěvu Hrádečku i jako turistický výlet. Na kole nebo lehkou procházkou se k němu dá vystoupat buď po klikaté silnici vedoucí z Vlčic kolem hospodářství farmáře Vladimíra Pechana, nebo v obráceném směru od golfového hřiště v Mladých Bukách, kde je parkoviště. Raritou je například památný strom – třešeň. Roste v první zatáčce tamních serpentin. Atraktivní je rovněž výlet po zhruba deset kilometrů dlouhé naučné stezce, která začíná na parkovišti Areálu Mladé Buky a vede územím přírodního parku Hrádeček. Ten Evropská komise oprávněně zařadila mezi Evropsky významné lokality v rámci území označovaného jako Natura 2000.

Cestou k Hrádečku lze obdivovat například zříceninu hradu Břecštejn, Vlčí skálu i další unikátní skalní útvary a rovněž květnaté bučiny a krásnou přírodu. Na jednotlivých stanovištích jsou informační panely připomínající historii i jiné zajímavosti spjaté s místem. Kratší trasu je možno zvládnout za necelou hodinu. Vystoupat se ale dá až na Pekelský vrch (583 metrů nad mořem), ze kterého je dobře vidět na východní část Krkonoš a nejvyšší českou horu Sněžku. Po trase naučné stezky vede každoroční turistický pochod Hrádeček.