Náš výlet můžeme začít v obci Peklo nad Zdobnicí, v části Helouska, kde snadno zaparkujeme auto na parkovišti u dopravního hřiště a nasedneme na vlak směr Pěčín. V Pěčíně jsme cobydup a hurá na cestu. Opouštíme vlakovou zastávku a po hlavní silnici lehce stoupáme do kopce až ke svatému obrázku. Naproti němu odbočuje cesta vpravo, po které pokračujeme stále nahoru, míjíme poslední domy a před námi se otevírá panorama Orlických hor. Nejvýše ční samotná Velká Deštná, vysoká 1115 metrů, se svou ikonickou rozhlednou. Protože nejdeme po značené turistické trase, je nutné věnovat orientaci trochu více pozornosti. Na křižovatce polních cest odbočuje k nedalekému lesíku zřetelná pěšina, jež nás vede kolem oplocenky ke vstupu do lesa, střeženého závorou. Dýchne na nás chládek ve stínu stromů a my putujeme z kopce dolů, dokud nenarazíme na modrou turistickou značku. Zabočíme po ní vlevo a po 300 metrech už vidíme rozcestník, který nás posílá prudkým klesáním k nejkrásnějšímu bodu naší cesty – soutoku Zdobnice a Říčky pod Plačtivou skálou.

Toulky Rychnovskem: putování po proudu Zdobnice
Řeka Zdobnice pramení pod Velkou Deštnou, protéká stejnojmennou osadou a pokračuje lesy k Vamberku. Tam se oddělí od železniční trati, kterou dosud kopírovala, a teče jihozápadním směrem k Divoké Orlici, do níž se vlévá mezi Potštejnem a Doudleby nad Orlicí jako její pravostranný přítok. Z celé délky jejího toku 34,2 kilometru se pro pěší putování po jejích březích nejlépe hodí úsek z Pěčína do Pekla nad Zdobnicí, který nabízí procházku lesy dlouhou cca 16 kilometrů. A právě na ni se společně vydáme.


Plačtivá skála je břidlicový útvar, po kterém po celý rok stéká voda. V zimě tvoří půvabné ledopády, zatímco v teplých jarních a letních dnech voda po úbočí jen pomalu odkapává. Vypadá to, jako by skála plakala – odtud také pochází její název. Pod ní se setkávají Zdobnice a Říčka. Říčka pramení v Orlických horách severozápadně od vrchu Zakletý v nadmořské výšce okolo 975 metrů a po 16,9 kilometru se tu spojuje se Zdobnicí.

Soutok je kouzelné místo, obklopené kopci porostlými bujnou vegetací. Přestože je začátek jara, ani v Říčce, ani ve Zdobnici není příliš mnoho vody. Z břehů vystupují kameny a až na několik hlubších tůní, kam byste se možná smočili po krk, není nikde více vody než do půle lýtek. Člověku se skoro nechce věřit, že v těchto místech měla stát přehrada s nádrží o objemu 17 milionů kubíků vody, s hrází vysokou téměř 80 metrů a širokou 330 metrů, která by sloužila jako ochrana proti suchu a jako zdroj pitné vody. Proti záměru na stavbu přehrady se zvedla velká vlna nevole ze strany okolních obcí, CHKO Orlické hory, odborníků i některých politiků. Petice proti devastaci přírodně cenného území národního a evropského významu vedla v roce 2018 k pozastavení stavebního záměru.

Pokud se vám nechce šplhat zpět na kopec k modré turistické značce, můžete stejně jako my pokračovat podél Zdobnice. Čeká nás cesta plná dobrodružství s přelézáním větších i menších balvanů a popadaných kmenů. Naštěstí je stezka sledující vodní tok stále zřetelná a s dobrou obuví se dá zvládnout. Místy si dokonce můžeme vybrat, zda obří balvan obejít vodou, či zvolit adrenalinový zážitek po polorozpadlém žebříku pod zbytky hradu Pěčína. Ten se rozkládal na skalnatém ostrohu nad levým břehem řeky Zdobnice. První písemná zmínka pochází z roku 1318, kdy jej vlastnil pražský kanovník Hroznata z rodu Kouniců. Zničen byl při přepadu vedeném jeho příbuznými Kounici z nedalekého hradu Rychmberk a nejspíš zanikl. Cesta k němu vede mezi chatkami naproti lávce přes Zdobnici. Přestože před třemi roky došlo k odstranění náletových porostů, z hradu toho k vidění mnoho není. Před sebou máme pravděpodobně zbytky příkopu, který sloužil jako nádrž na užitkovou vodu, a to je asi tak vše, co se nám podaří identifikovat. Cesta na vrcholek, kde by se měly nacházet zbytky zdiva, je zarostlá a po pár metrech se zcela ztrácí.

Vracíme se zpět k řece, po lávce přecházíme na pravý břeh a za chvíli míjíme rozkvetlou louku u polorozbořeného hospodářského stavení. Cesta dál stoupá do kopce až k hlavní silnici, která nás po půl kilometru vrátí zpět k modré turistické značce.
Odtud naše putování tok Zdobnice již neopustí. Podél řeky vede cyklostezka lemovaná rozkvetlými loukami, po které dorazíme do Slatiny nad Zdobnicí. Jedná se o malebnou vesnici s cca 800 obyvateli, jejíž název pochází od kyselých močálovitých pozemků čili slatin, které se dříve v okolí hojně nalézaly. K dominantám obce patří kostel Proměnění Páně a nádherně upravená náves, která zve unavené poutníky k odpočinku. Nabízí dřevěný altánek, lavičky a pítko s pitnou vodou.


Za vlakovým nádražím se opět zanoříme do stínu stromů. Procházíme prosluněnými lesy po pohodlné, široké lesní cestě Čertovým dolem, na loukách míjíme chatové osady a několik základen letních dětských táborů. Řeka po naší pravici líně protéká korytem, omílá vystupující kameny a díky její čistotě a průzračnosti vidíme až na dno. To se ostatně nenachází nijak hluboko, většinou bychom se do ledové vody smočili maximálně nad kotníky. Stoupání, které nás čeká, není vůbec náročné a na vrcholku kopce se nám otevře nádherný výhled na osadu Pekelec a okolní kopce. K posezení láká altánek a dřevěné křeslo s bohatě vyřezávaným opěradlem ve tvaru propletených květů.
Modré turistické značení nás protáhne osadou a zase honem zpět do lesa. Stezka vede přímo podél řeky, místy je trochu bahnitější, místy přelezeme nějaký ten kámen, ale na to už jsme zvyklí. Ticho lesa nic neruší, takže když spatříme volavku oddávající se rybolovu uprostřed proudu, je možná překvapenější než my. Po chvíli se k řece přiblíží i železniční trať, ale provoz na ní je obzvláště o víkendu minimální. Dojdeme lesem až k brodu pod viaduktem a naše putování se pomalu chýlí ke konci. Vystoupáme k rozcestí Libštejn, odkud nás čeká kousek po silnici k místní atrakci – krytému dřevěnému mostu přes Zdobnici v obci Peklo. Jedná se o most věšadlové konstrukce z roku 1840, který je 17,2 metru dlouhý a uvnitř přes pět metrů široký. Patří k nejširším dřevěným mostům u nás. Zajímavostí je také podélné bednění (většinou bývá svislé) a žaluziové okno. S tímto mostem je spojena i jedna nešťastná příhoda: při koupání pod ním ochrnul akademický malíř Antonín Slavíček.




A protože už se blížíme ke konci a k našemu zaparkovanému autu zbývá necelého půl kilometru, můžeme se u mostu zastavit v bývalém Vondrově mlýně. Ten byl založen rychnovským rodem Kolowratů v roce 1710, v následujících letech prošel modernizací, byl doplněn pilou, vybaven turbínou a po požáru v roce 1924 znovu obnoven. V roce 1949 byl znárodněn a postupně přestal sloužit k mletí obilí. Od roku 1994 slouží k chovu ryb a koupit si čerstvé pstruhy sem přijíždějí zákazníci ze širokého okolí.

Poslední půlkilometr vede po cyklostezce podél Zdobnice, schované za hradbou keřů. Po 16 kilometrech, kdy jsme až na průchody obcemi nepotkali živáčka, se objevují první lidé – cyklisti, bruslaři na inlinech a rodinky na odpolední procházce. Na fotbalovém stadionu u dopravního hřiště se shromažďují hráči k zápasu a je nejvyšší čas vrátit se domů.


Putování podél Zdobnice je kouzelné v každém ročním období. Na jaře vám chůze po proudu vody odnáší z těla únavu a stres nashromážděné po dlouhé zimě, v létě si vaše oči odpočinou pohledem do bujné zeleně kolem, na podzim hrají smíšené lesy všemi barvami a v zimě naleznete kolem Plačtivé skály mohutné ledopády. Krásu tohoto místa si můžete přiblížit i poslechem písně Pěčínská pardubické folkové skupiny Marien, ve které se o soutoku řek mluví jako o místu, odkud nikdo nespěchá, kde vás to láká smočit se ve vodě ledové a naslouchat jejímu šeptání.
Zákres trasy naleznete zde: https://mapy.com/s/kosuhanasa

Zdroje:
- www.wikipedie.org
- Rychnovský deník: Top 6 projektů, které u nás nevyšly, 10. 3. 2023 https://rychnovsky.denik.cz/z_regionu/top-6-projektu-ktere-u-nas-nevysly-krkonose-chtely-sjezdovky-jako-v-alpach-20230.html
- Píseň Pěčínská https://www.youtube.com/watch?v=W1cE5b6X22U
- www.mapy.com
Zdroj fotografií:
- archiv autorky