Bohuslav Balbín se narodil 3. prosince 1621 v Hradci Králové, v takzvaném Vodičkovském domě na dnešním Velkém náměstí, který patřil jeho matce Zuzaně, rozené Vodičkové. Ta později dům prodala hradeckým jezuitům, kteří zde vybudovali jezuitskou kolej s gymnáziem a kněžským seminářem. Událost připomíná busta umístěná na fasádě.
První pozorování v okolí častolovického zámku
Po otci Bohuslav Balbín pocházel z nepříliš zámožné rodiny potomků rytířského rodu Balbínů z Vorličné. Původně se nazývali Škvornicové. Jeho otec Lukáš Škvornic Balbín z Vorličné působil jako správce pardubického panství a úspěšně ubránil pardubický zámek proti stavovským povstalcům. Zemřel náhle roku 1622. Vdova se s malým Bohuslavem a jeho sourozenci přestěhovala na zámek do Častolovic, který patřil rodinnému příteli Ottovi z Oppersdorfu.
Pánové z Oppersdorfu byli katoličtí šlechtici s významným postavením ve východních Čechách. Jejich vliv ještě vzrostl po Bílé hoře a ústupu protestantské šlechty a měšťanstva. Nejvýznamnější postavou tohoto rodu byl v této době výše zmíněný Otto z Oppersdorfu, který působil jako hradecký hejtman. Ten se Bohuslava ujal a začal ho na zámku vychovávat. Sám byl velkým milovníkem přírody, lesnictví i botaniky a jako zkušený lesník malého Balbína brával na lov a ukazoval mu krásy častolovické přírody. Na lovech a na číhané tak probudil ve svém mladém chráněnci velký pozorovatelský talent a vštípil mu první základy přírodovědných znalostí, ze kterých později Bohuslav Balbín čerpal při svých toulkách po českých zemích. Park a okolní lesy častolovického zámku tak byly prvními místy, kde Balbín prováděl biologická pozorování, která později, kdy procestoval celé české země, shrnul ve své knize Rozmanitosti z historie Království českého – prvním přírodopisu Čech, vydaném poprvé roku 1679.
