https://noveregiony.fra1.digitaloceanspaces.com/uvodni_d99b009cd4.jpg
Osobnosti

Muž, který se nebál bránit češtinu: Bohuslav Balbín

13. 2. 2026
Milena Lockerová

Nedaleko Rychnova nad Kněžnou leží městys Častolovice, známý především díky krásnému renesančnímu zámku s rozlehlým parkem a oborou. Původní tvrz zde stála již ve 13. století a do současné podoby byla přestavěna v 17. století rodem Oppersdorfů. S Častolovicemi jsou spojena jména významných osobností české kultury, pobýval tu například František Palacký či Josef Dobrovský. Přímo na zámku nalezl svůj domov i Bohuslav Balbín, významný teolog, filozof, historik a obránce českého jazyka z doby pobělohorské.

Bohuslav Balbín se narodil 3. prosince 1621 v Hradci Králové, v takzvaném Vodičkovském domě na dnešním Velkém náměstí, který patřil jeho matce Zuzaně, rozené Vodičkové. Ta později dům prodala hradeckým jezuitům, kteří zde vybudovali jezuitskou kolej s gymnáziem a kněžským seminářem. Událost připomíná busta umístěná na fasádě.

První pozorování v okolí častolovického zámku

Po otci Bohuslav Balbín pocházel z nepříliš zámožné rodiny potomků rytířského rodu Balbínů z Vorličné. Původně se nazývali Škvornicové. Jeho otec Lukáš Škvornic Balbín z Vorličné působil jako správce pardubického panství a úspěšně ubránil pardubický zámek proti stavovským povstalcům. Zemřel náhle roku 1622. Vdova se s malým Bohuslavem a jeho sourozenci přestěhovala na zámek do Častolovic, který patřil rodinnému příteli Ottovi z Oppersdorfu.

Pánové z Oppersdorfu byli katoličtí šlechtici s významným postavením ve východních Čechách. Jejich vliv ještě vzrostl po Bílé hoře a ústupu protestantské šlechty a měšťanstva. Nejvýznamnější postavou tohoto rodu byl v této době výše zmíněný Otto z Oppersdorfu, který působil jako hradecký hejtman. Ten se Bohuslava ujal a začal ho na zámku vychovávat. Sám byl velkým milovníkem přírody, lesnictví i botaniky a jako zkušený lesník malého Balbína brával na lov a ukazoval mu krásy častolovické přírody. Na lovech a na číhané tak probudil ve svém mladém chráněnci velký pozorovatelský talent a vštípil mu první základy přírodovědných znalostí, ze kterých později Bohuslav Balbín čerpal při svých toulkách po českých zemích. Park a okolní lesy častolovického zámku tak byly prvními místy, kde Balbín prováděl biologická pozorování, která později, kdy procestoval celé české země, shrnul ve své knize Rozmanitosti z historie Království českého – prvním přírodopisu Čech, vydaném poprvé roku 1679.

Muž, který se nebál bránit češtinu: Bohuslav Balbín

Jako dítě trpěl malý Bohuslav často nemocemi, a proto ho matka v obavě o jeho život zaslíbila staroboleslavské Bohorodičce, čímž předurčila synovu duchovní dráhu. Bohuslav se uzdravil a nakonec přežil všech šest starších sourozenců. Tato okolnost ovlivnila formování jeho povahy, jeho pevnou víru a úctu ke světcům. Již před svým sedmým rokem uměl číst a Hájkovu Kroniku českou měl přečtenou dokonce třikrát. Nejprve studoval na benediktinském gymnáziu v Broumově a potom pokračoval ve studiích na jezuitských školách v Brně, Olomouci, Jičíně, Praze a v Kladsku. V patnácti letech vstoupil do jezuitského řádu a o dva roky později složil první řeholní sliby Tovaryšstva Ježíšova. Bakalářský titul ve oboru filozofie získal v pražském Klementinu, kde následně učil na gymnáziu a pokračoval ve studiu teologie. Doktorát obhájil v roce 1642.

Muž, který se nebál bránit češtinu: Bohuslav Balbín

Misionářská činnost

Bohuslav Balbín se zúčastnil obrany Prahy proti vpádu Švédů v období třicetileté války a při obraně Staroměstské mostecké věže byl těžce zraněn. V roce 1650 byl vysvěcen na kněze a na vlastní žádost se účastnil misií na Rychnovsku a Žamberecku. Později uvedl, že se mu bez násilí a výhrůžek podařilo získat pro katolickou víru stovky lidí. Po skončení misionářské činnosti (prý u něj jeho nadřízení neshledávali horlivost ostatních misionářů) působil až do roku 1661 jako učitel na jezuitských gymnáziích v Kladsku, Praze, Jindřichově Hradci, Brně a Jičíně. Oprávnění pracovat s mládeží pozbyl roku 1661, pravděpodobně v důsledku nepřátelského postoje nadřízených k Balbínovu vlastenectví a v obavě, že Balbínovy kroky popuzují významné šlechtice a dobrodince řádu. V reakci na přímé dopisy z Říma, ve kterých se píše, že jeho „obrovská horlivost v zájmu českého národa je nebezpečná“, a doporučuje se „přeložit (ho) někam, kde nebude moci škodit“, mu hrozilo dokonce vyloučení z řádu a často byl nedobrovolně stěhován z místa na místo.

Muž, který se nebál bránit češtinu: Bohuslav Balbín

V době násilné rekatolizace a germanizace si Bohuslav Balbín uvědomoval, jaká kulturní krize hrozí českému národu, a snažil se proti tomu bojovat nejen svojí literární tvorbou, ale také svou sběratelskou činností. Napsal třicet knih, ve kterých oslavuje český jazyk a historii českého národa. Za zmínku stojí historický spis Výtah z dějin českých, ve kterém vyzdvihoval hlavně dobu vlády Karla IV.

Sestavil také první slovník spisovatelů a umělců v českých zemích od počátku až do své současnosti nazvaný Učené Čechy. Dílo bylo vydáno až téměř sto let po jeho smrti a mělo velký vliv na rozvoj národního obrození.

Nejvýznamnějším Balbínovým dílem je bezesporu Obrana jazyka slovanského, zvláště českého, v níž obhajuje právo každého národa na vlastní jazyk. Příčinu úpadku českého jazyka neshledává jen v germanizaci, ale i v nezájmu lidí o jejich národní dědictví. Vzhledem k vyostřené politické situaci napsal Balbín toto dílo anonymně. Sám o sobě říká: „Psát nepravdu jsem se nenaučil, psát pravdu se neodvažuji.“ Kniha nesměla být vytištěna a vydal ji až v roce 1775 český vlastenec, historik a rychnovský rodák František Martin Pelcl. Česky toto latinsky psané dílo vyšlo až roku 1896.

Muž, který se nebál bránit češtinu: Bohuslav Balbín
Muž, který se nebál bránit češtinu: Bohuslav Balbín

Ke konci svého života byl Balbín stižen mrtvicí. Naučil se psát levou rukou a časem musel využívat služeb písaře. Poslední roky strávil v Praze, kde zemřel 29. listopadu 1688, čtyři dny před svými 67. narozeninami. Je pochován v kryptě kostela sv. Salvátora v Praze.

Bohuslav Balbín patří k největším českým osobnostem pobělohorské doby. Na jeho počest nese církevní gymnázium v Hradci Králové jeho jméno – Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína. Balbínovo působení na Rychnovsku připomíná především pamětní deska na kostele sv. Havla v Rychnově nad Kněžnou, která říká: „Památce vlasteneckého kněze a neohroženého obránce českého jazyka p. Bohuslava Balbína, T. J., který v tomto kostele kázal.“

Zdroje:

Zdroj fotografií:

  • archiv autorky

Máte nápad
na zajímavý obsah?
napište nám!