Stojím na parkovišti v Příhrazech u vodní nádrže. Možná že s hrází souvisí i její název, ale kdo ví. O této malé vesničce, která leží asi kilometr a půl od Žďáru, najdeme záznamy už z první poloviny 18. století. Příliš se nezdržím a okolo hospody po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje rovnou zamířím do Příhrazských skal.
Průvodce regionem
Tip na výlet: Mužský
14. 9. 2025
Klára Marková
Dneska se opět budeme toulat po Českém ráji. Vezmu vás na vrcholek hory, která možná byla pro naše předky posvátná a je to i nejvyšší bod v okresu Mladá Boleslav. Pojďme si společně užít nádherné výhledy z vrcholu Mužský.
Po Příhrazských schodech začnu šplhat nahoru. Z vlastní zkušenosti doporučuji sem vyrazit v chladnějších dnech. Schody jsou celkem náročné, a tak se člověk během stoupání slušně zapotí. Přesto toto náročnější stoupání stojí za to a zhruba po 600 metrech dojdete k rozcestí U Věže, kde se před vámi začnou otvírat krásné výhledy na skalní město.
Červenou vyměním za žlutou a pokračuji zhruba dalších 600 metrů, než dojdu na Hrázku. Zdejší nádherný výhled na skály mi vždycky vyrazí dech. Kochání už ale bylo dost, a tak se napojím na modrou turistickou značku a jdu dál. Po asi kilometru a půl dojdu na Krásnou vyhlídku a konečně před sebou vidím náš dnešní cíl, vrchol Mužský.
Občerstvení Na Krásné vyhlídce
Výhodou Krásné vyhlídky je nejen, jak název napovídá, dechberoucí výhled, ale i fakt, že je tu výborná restaurace. Můžete si tu pochutnat na typickém českém jídle a dát si dobře vychlazené pivo i vynikající sladkou tečku. Není to ale tak dlouho, co tu přibylo nové parkoviště, a tak je tu prakticky vždycky plno. Proto je lepší si předem udělat rezervaci. Já mám štěstí a ulovím volný stůl a dám si před výstupem na Mužský něco dobrého na zub.
Od restaurace mi chybí už jen posledních 500 metrů k cíli. Zeleně značená trasa bohužel vede po silnici. Naštěstí zde není velký provoz. Jsou tu ale serpentiny, užší silnice a většina řidičů to tu moc nezná, takže je turisté jdoucí po kraji silnice mohou zaskočit.
Po pár minutách odbočím ze silnice na pěšinu, kterou lemují vzrostlé stromy. Po dřevěných schodech pomalu stoupám nahoru a užívám si výhledy na pole, louky a ovocné sady, které se rozprostírají pod kopcem.
Výhled na vrcholky Krkonoš i Jizerských hor
Konečně stojím na vrcholu. Přestože se vrch Mužský tyčí jen do výšky 463 m n. m., je dominantou Českého ráje. Turisté sem za výhledy chodí už od 19. století. Český ráj mám odtud jako na dlani. Hruboskalsko, vrcholky Krkonoš i Jizerských hor. Můj pohled upoutá majestátně se tyčící Ještěd. Krásně odsud vidím i Bezděz.
Hora bohů
Od výhledů moji pozornost odláká kamenná mohyla, která poutníkům připomíná pozici rakouských děl v prusko-rakouské válce roku 1866. Ve druhé polovině 19. století se Mužský stal dějištěm táborů lidu, které souvisely s vlasteneckým cítěním. Ve třicátých letech 20. století zde Společnost přátel Lužice uspořádala manifestaci, při níž tři desítky tisíc lidí podpořily Lužické Srby, kteří trpěli v nacistickém Německu.
V kraji okolo Mužského lidé žili už podstatně dřív. Archeologové v této oblasti našli doklady osídlení z mladší doby kamenné. Proto se někteří domnívají, že Mužský kdysi možná plnil roli posvátné hory.
Druhou z cestiček na vrchol pomalu scházím dolů. Po zelené značce pokračuji do vesnické památkové rezervace Mužský. Stejný název vrchu i vesnice není náhoda. Odkazuje k tomu, že vesnička Mužský i s vrchem ve 14. století patřila mnichům z kláštera v Mnichově Hradišti.
Ve vesničce si prohlížím staré domy, které jsou cenným dokladem místní lidové architektury. Naposledy se podívám směrem k vrcholu. Pokud vás dnešní toulka nevyčerpala, můžete pokračovat dál na Valečov, kam jsme vyrazili také. Prozkoumali jsme například místní skalní světničky a dozvěděli jsme se o ztraceném pokladu.
Zdroj fotografií:
- archiv autorky
