Adina Mandlová patřila k nejslavnějším českým prvorepublikovým herečkám, které si podrobily filmová i divadelní prkna. Vynikala nejen krásou a noblesou, ale i hereckým talentem. Zářila po boku Huga Haase ve filmu jako Život je pes (1933). A také v dalších snímcích Nezlobte dědečka (1934), Kristian (1939) či Noční motýl (1941). Její doménou byly sebevědomé, svůdné a nezávislé ženy – ztělesnění ideálu moderní femme fatale.
Přestože na filmovém plátně zářila, její soukromý život byl spíše trápením. Narodila se do dobře situované rodiny c. k. vrchního inspektora státních drah. Otec ji odmalička rozmazloval, všichni jí dokonce museli vykat. Hrála na klavír, dostávala to nejlepší vzdělání. Idyla ale skončila, když jí bylo osm let. Otec zemřel a s ním odešlo i společenské postavení rodiny. Nastala chudoba a „loupežné výpravy“ do zahrad či polí.