Hugo Toman: známý neznámý rychnovský rodák

Osvícení rodiče a cesta ke vzdělání

Hugo Toman se 21. října 1838 narodil do rodiny městského lékaře v Brožově domě č. 9, nyní Panská 23. Jeho otec Václav Toman byl velmi vzdělaný a zcestovalý člověk. Lékařství studoval ve Vídni a v italské Padově, kde i promoval. Svým rozhledem a názory na události bouřlivého 19. století ovlivnil i malého Huga. Nezanedbatelný vliv ovšem měla také maminka Františka, která se svým mužem sdílela vnímání okolního světa. Oba rodiče svého jediného syna nesmírně milovali a snažili se mu zajistit co nejlepší budoucnost. Věděli, že studium je cesta, jak toho dosáhnout. Školní docházku Hugo zahájil v místním piaristickém gymnáziu, které plnilo roli hlavní městské školy. Odtud pokračoval na gymnázium v Litomyšli a po maturitě následoval přechod na filozofickou fakultu v Praze. Po jejím dokončení zahájil pracovní kariéru jako suplent na vyšším gymnáziu v Brně. O rok později pokračoval v budování učitelské kariéry v Olomouci a zároveň zahájil studium na právnické fakultě, kde získal titul JUDr.

Renesanční člověk

Již od dob studií v Litomyšli se Hugo Toman věnoval historii a aktivně se účastnil veřejného a politického života. Stýkal se například s Františkem Palackým nebo F. L. Riegrem. Mezi jeho přátele patřili také spisovatelé z okruhu májovců, ke kterým se řadili například Jan Neruda, Adolf Heyduk nebo Vítězslav Hálek. V letech 1872–1878 byl poslancem českého zemského sněmu za Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí. V tomto období si v Praze otevřel i advokátní praxi. Jeho velkým celoživotním koníčkem bylo nizozemské výtvarné umění 15.–17. století. Během zahraničních cest se mu podařilo získat obsáhlou sbírku obrazů a rytin. Tu vystavoval ve své soukromé obrazárně v Rottově domě v Praze. Součástí obrazárny byla i odborná knihovna, což byl na tu dobu nezvyklý, ale o to významnější počin. Spoluzakládal Městské muzeum pražské (nyní Muzeum města Prahy). Byl poradcem Luďka Marolda při malbě jeho panoramatu Bitva u Lipan. Svými filantropickými aktivitami se však dostal do finanční nouze a musel velkou část své milované sbírky obrazů prodat. Celá rodina se pak přesunula do vily v Podhoří (dnes Praha-západ).

Poslední publikace

Na sklonku života se při studiu historie věnoval především období husitských válek. Nejvýznamnějším dílem týkajícím se této části českých dějin bylo pojednání Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy. To bylo oceněno jubilejní cenou Královské české společnosti nauk. Vydání své publikace se Hugo Toman bohužel nedožil. Při práci na korektuře této knihy 19. března 1898 v nedožitých 60 letech zemřel na zápal plic. Rychnovští obyvatelé mu na jeho počest roku 1938 odhalili pamětní desku, která je na jeho rodném domě dodnes.

Až se vás někdo někdy zeptá, kdo významný se narodil v Rychnově nad Kněžnou, snad si po přečtení tohoto článku vzpomenete i na jméno JUDr. Hugo Toman. Určitě si to zaslouží.

Zdroj: Vaněčková, J. (2022) Státní okresní archiv Kutná Hora • Kam po Česku (2018) kampocesku.cz