Malá Skála je malebná obec, která leží v srdci Českého ráje poblíž Turnova. Její historie sahá až do konce 14. století, kdy vznikla její jižní část Vranov. Ta se jmenuje podle hradu, který se vypíná vysoko na pískovcovém útesu nad pravým břehem Jizery. Vranov býval nejprve samostatnou obcí a k Malé Skále se připojil v padesátých letech 20. století.
Průvodce regionem
Tip na výlet: Malá Skála
9. 6. 2025
Klára Marková
Dnešní toulku po Českém ráji začínáme u Havrana Vranovského. Že jste o něm nikdy neslyšeli? Hnízdil na hradě Vranov, ale místní ho odchytli a nyní si spokojeně žije uprostřed vesnice Malá Skála u zdejšího obecního úřadu. Pojďme se společně toulat po krásách a okolí této obce, abychom prozkoumali hnízdiště tohoto dřevěného ptáka.
Betlém v životní velikosti a kouzlo pojizerské lidové architektury
Opustíme Havrana Vranovského, kterého místní považují za zdejší talisman, a popojdeme asi sto metrů k Boučkově statku, kde se doslova zastavil čas. Obdivuji částečně roubenou patrovou selskou usedlost se sedlovou střechou a vysokou členitou lomenicí. Není divu, že budova patří k výjimečným a nejlépe zachovalým památkám původní pojizerské lidové architektury.
Po staletí tu žila jedna z nejstarších vranovských selských rodin – Boučkovi. Ti se starali nejen o svoje hospodářství, ale záleželo jim i na osudu jejich vesnice. Historicky prvním starostou obce ve dvacátých letech minulého století tak nemohl být nikdo jiný než Jaryk Bouček. Jeho předek Josef Bouček o sto let dříve v obci nechal postavit sochu svatého Josefa, která tu stojí dodnes.
Od sedmdesátých let statek patří obci a stal se z něj stylový hostinec. V patře najdete Maloskalskou galerii Josefa Jíry, kde můžete obdivovat díla malíře Josefa Jíry a dalších více než 120 českých výtvarníků 20. století. V přilehlé stodole se nachází turistické informační centrum, půjčovna koloběžek a ve vánočním čase zde vystavují betlém v životní velikosti právě z dílny zmíněného malíře.
Zámek se secesní fasádou a spisovatelkou v kolébce
Dneska nám počasí přeje, proto rovnou pokračujeme dál podél řeky Jizery, přejdeme přes most na protější břeh a po zeleně značené turistické trase jdeme k jednopatrovému zámku s obdélníkovým půdorysem, který ve druhé polovině 16. století nechal postavit Karel z Vartemberka. Nynější secesní podobu získal zámeček na počátku 20. století. Po druhé světové válce byl zámek využíván zaměstnanci Mototechny k rekreaci.
Dovnitř se bohužel podívat nemůžeme, protože zámek je v soukromém vlastnictví Belgičana Jana Van Geeta. U brány ale narážíme na pamětní desku spisovatelky Jarmily Glazarové. Málokdo ví, že tato významná meziválečná představitelka psychologické prózy, kterou proslavil román Advent odehrávající se v Beskydech, se na zámku narodila. Její otec byl totiž správcem. Dále po zelené se dá dojít ke klasicistnímu lesnímu hřbitovu, kde je autorka pochovaná.
Panteon: památník pod širým nebem
My se ale vrátíme kolem kaple svatého Vavřince a sochy svatého Aloise z Gonzagy zpátky k rozcestníku u autobusové zastávky a odbočíme na červeně značenou trasu, odkud se vydáváme na průzkum hnízdiště Havrana Vranovského. Pomalu stoupáme k romantické zřícenině skalního hradu Vranov, který vznikl v první čtvrtině 15. století. Svoji největší slávu a rozkvět zažil v době husitství. V 16. století panství koupil Jan z Vartemberka, za jehož éry hrad zpustl a stala se z něj zřícenina.
Skály okolo Vranova dobře posloužily filmařům. Natáčela se tady lyrická pohádka O Janovi a podivuhodném příteli z roku 1990 režiséra Ludvíka Ráži. V jedné scéně princezna Agnes letí na koni do jeskyně čaroděje Magnusa. Ta je ale asi 80 kilometrů daleko, a to v Panské skále u Kamenického Šenova.
V 19. století panství koupil textilní podnikatel Franz Zacharias Römisch a v roce 1802 tu vybudoval panteon, který sloužil jako památník českých i světových kulturních a politických dějin. Najdeme tady desítky pomníků a pamětních desek. Na troskách bývalé hradní kaple vznikl letohrádek, kde dnes sídlí kavárna s občerstvením a vy si v ní můžete dát něco dobrého na zub.
Značený prohlídkový okruh vás zavede do všech koutů hradu. Z nejvyššího místa hradu – Věže u Kříže – je krásný výhled nejen na řeku Jizeru, Malou Skálu a do okolní přírody. Pokud vám ještě zbývají síly, můžete se od panteonu vydat dále po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje třeba až na Frýdštejn, ale tam se spolu vydáme až někdy příště.
Zdroj fotografií:
- archiv autorky
- www.mapy.cz