Regionální fenomén: mladoboleslavský venkov v proměnách času

Naši předci na vesnicích tradičně žili v dřevěných domech. Vzhled těchto stavení výrazně ovlivnilo baroko a po něm následující klasicismus, protože vesničané se při stavbě svých domů inspirovali panskými sídly. Když se vydáme do mladoboleslavských vesniček, ještě sem tam narazíme na staré domy s krásně zdobenými průčelími, branami do dvorů nebo okenními rámy. K domu přiléhal zděný chlév a stodola. Někdy byl součástí objektu i výměnek pro staré hospodářovy rodiče.

Za kouzelnou vesnickou architekturou se můžete vypravit třeba do vesničky Nepřívěc, která se nachází v kopci nad Libošovicemi nedaleko Sobotky. Pokud si chcete prohlédnout i interiér pojizerského domu sedlácké rodiny z 18. století, udělejte si výlet na Dlaskův statek do Dolánek, který se nachází tři kilometry od Turnova. Jedná se o pohodovou trasu podél Jizery, která jde v létě spojit i s koupáním v řece.

Lidové slavnosti a zábava

V minulosti lidé slavili více svátků, než je tomu v současnosti. Pro naše předky byly velmi důležité církevní svátky jako třeba svatodušní svátky, svátek Božího těla nebo svátky různých světců, které byly spojeny s přírodním cyklem. Nejdůležitější byly Vánoce a Velikonoce, které slavíme dodnes. Po Třech králích následovalo masopustní veselí, jímž startoval předvelikonoční čtyřicetidenní půst.

Dalšími příležitostmi k zábavě a několikadennímu hodování byly dožínky a posvícení. Při slavnostech lidé oblékali bohatě zdobené kroje. K šíření české kultury ve velké míře přispívalo také loutkové divadlo, které rovněž patřilo k oblíbené lidové zábavě.

Vaření piva

V posledních desetiletích u nás rostou jako houby po dešti řemeslné minipivovary. Tento módní trend vznikl v reakci na jednotvárnost velkých průmyslových pivovarů a zakládá si na vysoké kvalitě a pestré škále vyráběných piv. Možná vás to překvapí, ale malé pivovary nejsou novodobým vynálezem. Naopak představují návrat k tradicím, původním regionálním recepturám a surovinám.

Pivovarnictví má v Čechách dlouhou tradici a už od středověku se pivo vaří i na Mladoboleslavsku. Dříve se vyrábělo v měšťanských nebo vrchnostenských pivovarech, které se povětšinou nacházely v sídlech jednotlivých panství. Většina malých měšťanských pivovarů zanikla během 19. století, protože se nedokázaly přizpůsobit moderním trendům průmyslové výroby, která tehdy byla v plenkách.

Vrchnostenské pivovary povětšinou dokázaly s novou dobou udržet krok déle, ale na přelomu 19. a 20. století i přes to zanikly menší vrchnostenské pivovary v Březně, Dolním Slivně, Košátkách, Krnsku, Skalsku a Zámostí. Ve druhé polovině 19. století se na Mladoboleslavsku do popředí dostal valdštejnský pivovar v Klášteře Hradiště, kterému konkuroval pivovar Thurn-Taxisů v Dobrovici a pivovar Thun-Hohensteinů ve Starých Benátkách (dnešní Benátky nad Jizerou).

Fenomén cukrové řepy

Mladoboleslavsko je historicky spjato i s výrobou cukru z cukrové řepy. Dobrovický cukrovar, který založil roku 1831 česko-rakouský šlechtic Karel Anselm z Thurn-Taxisu, se řadí dokonce k nejstarším a ve své době nejmodernějším cukrovarům u nás. Inovativní technologie výroby cukru, která se zde používala, se stala vzorem pro ostatní cukrovary, které v průběhu 19. století vznikaly. Největší rozkvět cukrovarnictví zažilo Mladoboleslavsko v 70. letech 19. století, kdy byly otevřeny cukrovary ve Starých Benátkách, v Dolním Cetně, Dolním Bousově, Mnichově Hradišti, Brodcích nad Jizerou, Kropáčově Vrutici, Čejetičkách a ve Vlkavě.

V hlavní roli orobinec

V okolí Bakova nad Jizerou se už přes 300 let pletou užitkové předměty z orobince. Všechno to začalo v době baroka. Umění zpracovávání orobince k nám z Itálie přinesli kapucíni, které do našeho regionu pozval hrabě Arnošt z Valdštejna a kteří se usadili v Mnichově Hradišti. Bakováci se od nových sousedů naučili s touto vodní rostlinou pracovat. Výrobky se zanedlouho staly fenoménem, který překročil hranice nejen Mladoboleslavska, ale dokonce i českých zemí. Na počátku 20. století v Bakově vznikla i odborná pletařská škola pro dívky od 12 do 18 let.  Tradice domácího zpracování orobince v Bakově nad Jizerou se udržela téměř po celé 20.  století, zanikla až koncem minulého století.

Zdroj fotografií:

• archiv autorky