https://noveregiony.fra1.digitaloceanspaces.com/IMG_7170_28452cde6a.jpg
Průvodce regionem

Putování po boleslavských stopách Jiřího Krohy

31. 10. 2024
Klára Marková

Jiří Kroha bezesporu patří k nejvýznamnějším českým meziválečným a poválečným architektům. Ve dvacátých letech 20. století se jeho rukopis nesmazatelně vepsal do tváře Mladé Boleslavi. Krohovy stavby dodnes zaujmou nevšedností, důmyslností a vynalézavostí. Pojďme se společně vydat do mladoboleslavských ulic po stopách tohoto velikána.

Jako architekt Zemského správního výboru vyprojektoval Jiří Kroha pro Mladou Boleslav celou řadu staveb. Naše výprava po Krohových stopách v Mladé Boleslavi začíná v Havlíčkově ulici. Stojíme před pobočkou Centra 83, která je v současnosti chráněnou památkou. Náš pohled upoutá sousoší matky s dětmi z roku 1927 od Josefa Matějů, jež stojí před budovou. Dříve zde býval Masarykův dům okresní sociální péče. Dům, který si nyní prohlížíme, Kroha vnímal jako svou nejklidnější a nejstřízlivější mladoboleslavskou stavbu. Při projektování v roce 1924 se držel zpátky. Budova odpovídala soudobým trendům purismu a funkcionalismu. Postavena byla už následujícího roku. Původně sloužila jako útulek pro matku a dítě. Později zde byla dětská nemocnice.

Putování po boleslavských stopách Jiřího Krohy
Putování po boleslavských stopách Jiřího Krohy
Putování po boleslavských stopách Jiřího Krohy
Putování po boleslavských stopách Jiřího Krohy

Mladoboleslavský labyrint

Pokračujeme ve stoupání do mírného kopce Havlíčkovou ulicí a před námi se postupně vynořuje jedna z vůbec nejznámějších Krohových staveb. Zanedlouho přicházíme ke kulturní památce, Střední průmyslové škole. Kroha budovu Zemské průmyslové školy projektoval v letech 1922–1923 a v průběhu stavby mezi lety 1923–1926 se jednalo o vůbec největší staveniště v meziválečném Československu. Historie samotné Střední průmyslové školy v Mladé Boleslavi sahá až do roku 1867. Je to tedy jedna z vůbec nejstarších odborných škol u nás. Rozsáhlý školní komplex vyčnívá z ostatní zástavby díky impozantní členitosti. Škola je doslova prošpikovaná všemožnými výklenky a nespočtem schodišť. Ti, kdo zde studovali nebo budovu navštívili, se shodují na tom, že průmyslovka je takový mladoboleslavský labyrint.

„Kroha budovu Zemské průmyslové školy projektoval v letech 1922–1923 a v průběhu stavby mezi lety 1923–1926 se jednalo o vůbec největší staveniště v meziválečném Československu.“

Poté zabočíme do Husovy ulice a naše kroky směřují přes Palackého ulici do parku Výstaviště. K vrcholům Krohovy tvorby jednoznačně patří architektonické návrhy pavilonů na Hospodářské a živnostensko-průmyslové výstavě severních a severovýchodních Čech, která se pořádala v Mladé Boleslavi v roce 1927. Dodneška uprostřed parku zůstala fontána s plastikou dívky. Tato Krohova stopa je oproti naší předešlé zastávce sice drobnější, ale rozhodně stojí za povšimnutí.

Putování po boleslavských stopách Jiřího Krohy

Pojišťovna i „Staromák"

Z Výstaviště Palackého jdeme okolo divadla a gymnázií směrem na Českobratrské náměstí. Na křižovatce ovšem zahneme doleva do Jaselské ulice. Prakticky ihned si všimneme budovy, která stylem nápadně připomíná Střední průmyslovou školu. To bude další Kroha. Tentokrát se ovšem jedná o budovu Všeobecné pojišťovny. Návrh okresní nemocenské pojišťovny vypracoval Jiří Kroha v roce 1923. V Jaselské ulici se následně stavělo mezi lety 1924 a 1926. Na počátku devadesátých let bylo potřeba Všeobecnou pojišťovnu zrekonstruovat. Rekonstrukce se díkybohu držela původního vzhledu budovy, a tak se i dnes můžeme kochat stavbou, která vystoupila z Krohových návrhů.

Od pojišťovny si to namíříme přímo na Staroměstské náměstí. Možná vás to překvapí, ale i zde najdeme nenápadný, drobný otisk Krohova rukopisu.

Na Staroměstském náměstí měl architekt na starosti přestavbu a rozšíření obchodního domu Pavla Gellnera (číslo popisné 26). Naše putování zakončíme před hotelem Věnec, na jehož přestavbě se Jiří Kroha také podílel.

Kdo byl Jiří Kroha?

Jiří Kroha byl jeden z nejvýznamnějších představitelů meziválečné avantgardy, architekt, ale i malíř, sochař a v neposlední řadě rektor techniky v Brně. 
Pražský rodák se narodil v roce 1893 do rodiny drogistického obchodního cestujícího. Nejprve studoval na reálce na Vinohradech. Když se rodina roku 1904 přestěhovala do Plzně, přešel na plzeňskou reálku, kterou v roce 1911 dokončil s vyznamenáním. Následně jeho kroky zamířily zpět do hlavního města na Pražskou techniku, kde vystudoval architekturu. Studia dokončil v roce 1918, opět s vyznamenáním.

 

Brzy po studiích se projevil Krohův mimořádný, všestranný talent. Jeho jedinečná, obtížně do nějaké škatulky zařaditelná tvorba se výrazně zapsala do dějin českého stavitelství. Jiří Kroha vycházel z expresionismu. Stejně jako u mnoha jeho současníků je i jeho tvorba prostoupená řadou uměleckých směrů a tendencí té doby. Tvořil v duchu kubismu, konstruktivismu, purismu, funkcionalismu a po roce 1948 v duchu socialistického realismu.

 

Ve dvacátých letech 20. století vyprojektoval několik klíčových staveb v Mladé Boleslavi. Krohovu pozdější tvorbu významně ovlivnil v roce 1930 šestitýdenní pobyt v Sovětském svazu. Po návratu začal Sovětský svaz nadšeně propagovat a ztotožnil se s myšlenkami komunismu. Kvůli komunistické orientaci měl problémy na brněnské technice a na začátku války byl v roce 1939 zatčen a dostal se do koncentračního tábora v Buchenwaldu. Díky Červenému kříži se z tábora kvůli chatrnému zdraví vrátil už v roce 1940, do konce války ho ale neustále sledovala policie.

 

Po válce se s vervou opět pustil do práce a angažoval se i politicky. Klíčovým mezníkem Krohovy tvorby se stal návrh a následná realizace architektonického zpracování pavilonu na Slovanské zemědělské výstavě v Praze, která se uskutečnila roku 1948. Tento projekt mu zajistil pevné místo mezi poválečnými umělci. Téhož roku získal titul národní umělec, což bylo první z řady státních ocenění, která za svoji práci získal. Kroha zemřel roku 1974, ve věku 81 let, v Praze.

Zdroje:

Zdroj fotografií:

  • Archiv autorky

Máte nápad
na zajímavý obsah?
napište nám!