Bílá paní je obvykle popisována jako žena v bílých šatech, jindy jako temná postava bez obličeje. Pověsti o ní jsou často spojovány s tragickými událostmi, například vraždou nebo nespravedlností, a také interpretovány jako znamení smrti či neštěstí.
Jak se rodí příběhy
Jak vlastně legendy o bílé paní vznikly? Jednou z možností je, že šlo o pokus objasnit nevysvětlitelné jevy v historických budovách nebo vyrovnat se s tragédiemi, které se v nich staly. Mohlo jít také jen o způsob zábavy, při které se rodiny a přátelé večer scházeli kolem stolu a vyprávěli si napínavé příběhy. Mohly vzniknout také jako snaha udržet křesťany ve víře, přičemž bílá paní byla v tomto případě považována za znamení Božího trestu za hříchy lidí.
Ve Starých pověstech českých neopomněl bílou paní zmínit ani Alois Jirásek. Legendy o této postavě jsou důležitou součástí kulturního dědictví českých zemí a stále přitahují pozornost lidí.
Bílá paní u Jizery
Jedna z nejpopulárnějších pověstí o bílé paní na Mladoboleslavsku vypráví, že ji na konci června na svátek sv. Petra a Pavla mohou místní spatřit, jak se prochází po břehu Jizery. Podle legendy se jedná o hraběnku, se kterou se jednalo nespravedlivě, a ona, rozhněvaná, pobila veškeré služebnictvo. Mezi těmito lidmi ale prý byla také čarodějka, která ženu zaklela. Hraběnka prý bude ze svého zakletí vysvobozena až ve chvíli, kdy se Mladá Boleslav ocitne ve velkém nebezpečí.
