Michalovická putna tepe životem i po osmi stoletích

Stejný název – Michalovická putna – nese i amfiteátr v těsné blízkosti zříceniny, kde se každoročně v sezoně konají různé kulturní akce lákající zvídavé a zážitků chtivé pocestné všech věkových kategorií z každého koutu nejen Mladoboleslavska. Ale to jsme rázem přeskočili několik staletí, pojďme postupovat chronologicky.

Vzor všeho rytířstva

Zakladatelem rodu pánů z Michalovic byl jistý Jan z Michalovic, který hrad pravděpodobně založil nebo spravoval, jelikož se tímto přízviskem tituluje od roku 1281. Tehdy jeho panství sahalo od Mladé Boleslavi až k Železnému Brodu, přičemž hrad byl součástí jeho obranného systému. Dvojitá hradba chránila palác i ostatní stavby tvořící jádro hradu, které od předhradí dělil hluboký skalní příkop.

V období let 1293–1297 podnikl Jan se svou družinou cestu přes Porýní až do Francie ke králi Filipovi IV. Sličnému. Během tohoto putování se zúčastnil řady velkolepých rytířských turnajů, které skoro všechny vyhrál, což vzbudilo v Čechách i Evropě obrovskou pozornost. Dokonce si svými činy vysloužil i zápis v Dalimilově kronice. Po návratu zpět zvěčnil jeho příběh německy píšící minesengr Heinrich von Freiberg. Český překlad této básně si dnes můžeme přečíst pod názvem Rytířská jízda Jana z Michalovic.

Existují názory, že cesta pana Jana do Francie měla i svůj diplomatický účel, jímž jej pověřil král Václav II., ale vzhledem k nedostatku pramenů vše zůstává jen ve víru spekulací. Jisté však je, že Jan z Michalovic skutečně byl oblíbencem krále Václava II. Ten jej učinil nejvyšším číšníkem Království českého.

Zub času versus hrad

Jak rychle hvězda Michalovic vylétla, tak po třech staletích zase kvapně zapadla. Rod pánů z Michalovic vymřel roku 1468 a v roce 1513 byl hrad uváděn již jako pustý. O hradě se od té doby traduje spousta pověstí, z nichž jedna, ta o ukrytém pokladu z rudolfinské éry, může za to, v jakém je nyní stavu. Uvádí se, že někdy v 19. století náklon věže způsobili necitliví hledači pokladů. Věž se důsledkem podkopání roztrhla, naklonila a sesula o celé jedno patro níž. Nutno však říct, že když v roce 1935 pracovníci Československých drah oba díly roztržené věže opět spojovali a celé podloží zpevňovali, poklad skutečně našli – přímo pod věží byl nalezen váček se zhruba 470 stříbrnými mincemi z dob třicetileté války. Že by na tajemných pověstech bylo přece jen něco pravdy?

Jedna taková říká, že když přiložíte ucho ke zdem zasypaného podzemí, uslyšíte štěkot pekelného psa, který tu hlídá zakopané poklady i duše všech, co je hledali a zemřeli při tom. Inu, vskutku psí život.

Mluví se i o řízeném odstřelu věže střelným prachem, aby hrad za doby vleklých válek v 17. a 18. století nepadl do rukou nepřítele, který by ho využil jako základnu. To vše je však historie a dnes už nejspíš nezjistíme, kde je pravda.

O celé století dřív, v roce 1835, Michalovice svou návštěvou proslavil i Karel Hynek Mácha, na jehož počest je zde umístěna i památeční bronzová deska. Hrad naskicoval, stejně jako mnohé další, ale nejspíš se sem už podruhé nevrátil, zemřel o rok později. Hrad od roku 1911 slouží jako oblíbená rozhledna.

Kulturní pilíř kraje

Dále od hradu dále? Ale kdeže! Michalovice ve 21. století chytily druhý dech. Je tomu už deset let, kdy v blízkosti zříceniny vznikl přírodní amfiteátr Michalovická putna, který v hradní sezoně pravidelně a úspěšně láká na bohatý program. Ten se díky své situovanosti soustřeďuje především na styl folk, country a western.

„Letos se návštěvníci amfiteátru mohou těšit třeba na koncert Jiřího Schmitzera, Meky Žbirka revival, Michal Tučný revival, ale také na Žalmana a Schovanky,“ říká Milan Pruner, předseda představenstva společnosti Kultura města Mladá Boleslav, která se o údržbu a program na hradě stará.

Program ale pamatuje i na nejmladší diváky: během letních prázdnin, tedy v červenci a srpnu, se každou neděli od 15.00 na Michalovické putně koná hrané pohádkové představení pro děti, a to navíc zcela zdarma. V blízkosti je i kiosek s drobným občerstvením, nové čisté toalety a parkoviště.

Pro posílení komfortu a zážitku z představení se letos plánuje i zvelebení amfiteátru v podobě zastřešení hlediště kvůli letním parnům. Stříška bude zároveň sloužit i proti dešti v případě nepříznivého počasí.

Ideální cíl výletů

Výšlap k hradu není dlouhý a měl by ho zvládnout úplně každý. Pokud jste milovníci staré školy, zvládnout se to dá i koňmo. Hned u vstupní brány vás přivítá informační panel, který má připravenou slušnou dávku historických informací. Vyprávění navíc doprovází tematická středověká hudba. Areál hradu je obehnán plotem, takže nehrozí, že se vám někam ztratí děti nebo psi, kteří mají vstup taktéž povolen. Na pár místech areálu zříceniny je možné po dohodě s kastelánem rozdělat oheň a posedět na lavičkách, což celkovou atmosféru jen umocňuje. Než zamíříte do věže, určitě navštivte i místní sklep schovaný mimo trasu hlavní prohlídky. Na vrcholek věže vedou úzké a příkré schody, ale výstup se určitě vyplatí. Zarovnaný vršek obehnaný zábradlím nabízí úchvatný rozhled do širého okolí. Jako na dlani máte údolí Jizery, část Mladé Boleslavi a v dálce zahlédnete věž lorety v Kosmonosích.

Jestliže zrovna neplánujete výlet do Itálie, česká šikmá věž vám nabídne určitě přinejmenším srovnatelný zážitek. V případě, že se vám v povodí Jizery líbí, můžete navštívit i nedaleký park Radouč se syslí kolonií, což ocení především děti. Jen berte na vědomí, že přikrmování syslů je nevhodné. Proto jsou návštěvníkům parku k dispozici syslí hlídky, které vás seznámí se záchranným programem tohoto kriticky ohroženého živočicha.

Zdroj fotografií:

• archiv autora