Dnes se v budově centra a přilehlé zahradě scházejí lidé všech generací; kdysi ale sloužila především dětem, které přišly o rodiče. Bývalý sirotčinec tady vznikl díky iniciativě manželů Antonie a Václava Klementových. Ti v roce 1935 u příležitosti 85. narozenin prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka věnovali městu Mladá Boleslav stavební pozemek se zahradou a milion korun na výstavbu sirotčince i cenné papíry v téže hodnotě na jeho další provoz. K darovací listině přiložili rovnou také plány a jako podmínku si stanovili realizaci do konce roku 1936.
Z historie
Klementinka: bývalý boleslavský sirotčinec ukrýval tajemství
12. 7. 2023
Lenka Mahdalová
Kdo byl v Mladé Boleslavi, jen stěží mohl minout třídu Václava Klementa. Více než dva kilometry dlouhou ulici začali budovat před dvěma sty lety (1825) a během své existence už vystřídala řadu názvů – od označení Liberecká, Kosmonoská, Mnichovohradišťská nebo Riegrova až po název třída Rudé armády. A právě v této ulici najdete kromě hlavního závodu Škoda Auto a.s. také komunitní centrum Klementinka.
Zajímavosti o sirotčinci
Darovací listina obsahovala i seznam některých předmětů, které musejí být umístěné ve vhodné místnosti: Myslbekův Kristus na kříži, podobizna prezidenta T. G. Masaryka a podobizny Václava a Antonie Klementových. Ústav údajně patřil k nejlépe vybaveným sirotčincům v zemi – nechyběl mu ani bazén. V suterénu budovy se nacházely prádelna s mandlovnou, žehlírna, kuchyň, sklepy a kotelna. Budova byla navržena pro 50 dětí, polovinu z nich měli tvořit sirotci přímo z města, druhou polovinu z mladoboleslavského okresu. Sirotci měli také morální povinnost přispět v dospělosti do fondu, pokud se jim bude v životě dobře dařit.
Věděli jste, že...
Sirotci měli také morální povinnost přispět v dospělosti do fondu, pokud se jim bude v životě dobře dařit.
Objev dobové schránky
Během rekonstrukce v roce 2018 došlo k odkrytí základního kamene z roku 1935. Nikdo ale nečekal, že realizátoři v něm naleznou ukrytou schránku. Později byla slavnostně otevřena a obsahovala dobový tisk, který o stavbě sirotčince psal, a dále pak věnovací a pamětní listinu, kde byla uvedena jména všech firem, které se na stavbě podílely. Právě z těchto dokumentů se všichni dozvěděli, že stavba trvala pouhý jeden rok a Václav Klement na ni kromě pozemků a zahrady věnoval také milion korun. Sám se otevření sirotčince v roce 1936 osobně zúčastnil.
Slova Václava Klementa
Při poklepání na základní kámen 28. září 1935 Václav Klement řekl: „Z duše bych si přál, aby děti z tohoto sirotčince vycházející byly na život náležitě připraveny, aby měly stále na paměti svoji vlast, poctivost a pracovitost.“ Ředitel Karel Košťál posléze doplnil: „Stojíme dnes u jednoho takového dokladu lidské ušlechtilosti. Stojíme u základního kamene sirotčince, jejž založil a štědře nadal náš vážený spoluobčan pan generální rada Václav Klement se svou šlechetnou chotí Antonií.“
Jak se k tomuto „gestu ušlechtilosti“ postavil další běh dějin a co vše najdete v Klementince dnes, si řekneme v pokračování tohoto článku.
