Od založení mladoboleslavského divadla jste vůbec první ženou v jeho čele. Vnímala jste to někdy jako výhodu, případně nevýhodu?
Tak o tom jsem neměla tušení. Jinak ředitelek je v divadlech po republice docela hodně. Když se ředitelé schází na Asociaci profesionálních divadel, jsou zde ženy na pozici ředitelky zastoupené asi z jedné pětiny.
Kde se vzal nápad na založení festivalu Nadosah?
Festival vznikal v době, kdy zemřel Boris Hybner. Oslovili jsme dceru slavného mima Vandu Hybnerovou, zda by byla ochotná stát se patronkou festivalu. Festival je tak hezkou vzpomínkou na tohoto významného umělce.
Naše divadlo má činoherní soubor. Samozřejmě do určité míry odbočujeme i k jiným žánrům. Muzikál si třeba ještě troufneme zrealizovat. Jsou ovšem i některé divadelní tvary, které neumíme. Proto se v rámci tohoto festivalu snažíme zvát umělce, jejichž um se ubírá jiným směrem. Ať už se jedná o pantomimu, nebo o úplně jiné žánry. Především se snažíme zvát malá divadla s tvorbou pro děti. Jednak z důvodu, že tento typ obsahu sami primárně nevytváříme, ale také proto, abychom tato malá divadla umístili do plenéru města Mladá Boleslav. Hledáme místa, která bychom pomocí těchto malých divadýlek rozžili a vytáhli tak lidi do ulic.
Co vše předchází tomu, než je nová inscenace připravená pro diváky?
Příprava může někdy trvat i tři roky. Záleží na tom, zda už je text napsaný. Nejprve je třeba získat všechna autorská práva. Některé agentury zastupují jen různé části dané inscenace. Některá agentura má na starosti hudbu, jiná překlad nebo textovou část.
Vedle toho vznikají i hry, které jsou psané přímo pro naše divadlo. V takovéto situaci má autor třeba dva roky na napsání scénáře. Scénář následně čte dramaturg s uměleckým šéfem a připomínkují jej. Hledá se finální tvar. Pak záleží, jaký režisér bude novou inscenaci realizovat. V našem divadle máme kmenového režiséra Petra Mikesku, který je naším uměleckým šéfem. Ne všechny hry ovšem režíruje jeden režisér. To znamená, že se hledá režisér a jeho realizační tým.
Na nové inscenaci v divadle pracuje režisér šest týdnů. Jeho práce se musí sladit s dalšími složkami. To znamená s kostýmním výtvarníkem, s autorem scény, s choreografem a dalšími. Dále se řeší obsazení. Snažíme se, aby úvazky herců byly vyvážené. Někdy získají hlavní roli, jindy divadlu slouží menší rolí. Pokud k realizaci hry nestačí divadelní soubor, hledají se herci na hostování. Mezitím se vyrábí scéna a šijí kostýmy. Tisknou se programy a další tiskoviny.
Jak se sestavuje divadelní repertoár?
My jsme divadlo městské. To znamená, že se snažíme plnit úlohu kulturního centra. Naším cílem je dělat náplň tak, abychom oslovili co nejširší spektrum obyvatel. Zařazujeme muzikály, činohry odlehčené i vážnější kusy, současnou dramatiku nebo historická díla, celosouborové i komorní inscenace na malé scéně. Snažíme se jít naproti školnímu vzdělávacímu programu, aby u nás školy nalezly inscenace, které mohou zařadit k doplnění výuky. Pro školy připravujeme i speciální předplatné. Zároveň se snažíme nejít cestou hlavního zájmového proudu a občas divákovi nabídnout balet, melodram, to, co je v oblasti minoritního zájmu, ale co do divadla a jeho nabídky určitě patří.
Kam mladoboleslavské divadlo směřuje?
Snaží se odrážet dění ve společnosti. Ukazuje se, že věci, které byly napsány dávno, promlouvají i v současnosti. Ať je to realizace scénického čtení NordOst, nebo realizace románu George Orwella 1984. Myslím si, že poukazovat na tyto věci v kontextu současné situace je velice aktuální. Nemůžeme zavírat oči před tím, co se děje.
