Neobyčejný příběh Anny Drobné inspiroval absolventa zdejšího piaristického gymnázia Ferdinanda Schulze k napsání románu Latinská babička, ve kterém vzpomíná na svá mladoboleslavská studia. Román je jednak zajímavou sondou do soudobého školského systému, ale zároveň nám i jedinečným způsobem zprostředkovává Mladou Boleslav poloviny 19. století. Společně s malými studenty procházíme historické centrum města. Pohybujeme se v prostorách Staroměstského náměstí a hotelu Věnec. Okolo Sboru českých bratří chodíme Na Karmel, kde tehdejší piaristické gymnázium sídlilo. Poznáváme i blízké okolí, když se vydáváme za hranice města na vrch Chlum, který je známější pod označením Švédské šance. Seznámíme se i jak se v našem regionu dříve slavily významné svátky nebo co tvořilo mladoboleslavský kroj.
Anna Drobná: pozapomenutá latinská babička
V první polovině 19. století žila v Mladé Boleslavi neobyčejná žena Anna Drobná. Coby vdova byla bytnou studentů, kteří navštěvovali zdejší piaristické gymnázium (dnešní Gymnázium Dr. Josefa Pekaře). Studentům, co u ní bydleli, pomáhala s latinou. Sama se latinu prý údajně naučila od svého otce, a to i přesto že nikdy nebyla kantorkou ani nedosáhla vyššího vzdělání. Díky své činnosti získala pověst bytné, u které bydleli pouze premianti, a přízvisko latinská babička.
Anna Drobná je pochovaná na mladoboleslavském Havelském hřbitově. Ačkoliv žila před dvě stě lety, její odkaz přetrvává v mladoboleslavské kultuře až do dnešní doby. V současnosti je tradice, že studenti Gymnázia Dr. Josefa Pekaře jdou krátce před maturitou prosit k hrobu latinské babičky, aby zkoušku úspěšně složili. Někteří na místě jejího posledního odpočinku zapálí svíčku nebo položí malou kytičku. Latina dnes sice ze školních osnov prakticky vymizela, ale příběh této slavné kantorky, co nikdy nestudovala, si připomíná i dnešní generace studentů.
