Tůně se na Mladoboleslavsku vrací do krajiny. Díky ochráncům přírody

Tůně mohou zaujímat rozlohu od jednoho až do několika stovek metrů čtverečních. V každém případě ale odjakživa tvořily nedílnou součást české krajiny. Člověk je však svými často necitlivými zásahy spíše likvidoval, a tak začaly dramaticky ubývat. S nimi ale také živočichové a rostliny, pro které byly tůně přirozeným působištěm. Odvodňování krajiny probíhá už stovky let, ale poslední dvě století jsou jeho dopady opravdu intenzivní. A protože návrat k přírodě je zkrátka nutnost, člověk se tůně do krajiny snaží navracet. 
 

Ochránci přírody z Mladé Boleslavi mají dlouhodobou koncepci

Tématem tůní se dlouhodobě zabývá i Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Klenice (dále jen ZO ČSOP Klenice) se sídlem v Mladé Boleslavi. Organizace nese své jméno po malé říčce Klenici, která protéká překrásnými místy Českého ráje a v Mladé Boleslavi se vlévá do Jizery. A právě v okolí Klenice už bylo před několika lety vybudováno 15 tůní, které vznikly z dlouhodobých sbírek zaměstnanců Škoda Auto, a.s. Na realizaci prvotního vzorového mokřadu se tenkrát osobně podíleli i studenti Středního odborného učiliště ŠKODA Auto, a.s. Dlouhodobý projekt zadržení vody v krajině vymyslel a realizuje hydrobiolog Radomír Studený.

„Krakonošovy zahrádky“ pomohly vzniku třinácti tůní

Ochránci s hydrobiologem své síly spojili i tentokrát a přihlásili se do grantové výzvy Nadačního fondu Škoda Auto Krakonošovy zahrádky, který v přírodě podporuje biodiverzitu. Letos v březnu se tak podařilo vybudovat prvních sedm tůní v lokalitě přírodní památky Dymokursko – Bahenské louky, o kterou se ZO ČSOP Klenice dlouhodobě stará. O vybudování tůní je požádali pracovníci Odboru životního prostředí Středočeského kraje. S terénními úpravami tady pomáhal bagr, kterému asistovaly desítky dobrovolníků s rýči a lopatami. Úpravu louky nedaleko Ujkovic pod kopcem Malý Borek navrhl hydrobiolog Radomír Studený s cílem zvýšit biologickou rozmanitost území a upravit vodní režim. „Hloubka tůní bude tak jeden nebo dva rýče, protože hlubší tůně v době sucha stahují vodu z okolního prostředí,“ vysvětluje odborník a dodává: „Blíže k rybníku jsem naplánoval mělké tůně na odvodňovacím kanálku, který byl přerušen a zarovnán. Níže po spádnici bude hlubší tůň, jež bude sloužit vodnímu hmyzu a obojživelníkům. Pochopitelně i v ostatních vodních prvcích najdou žáby svůj biotop,“ dodává.

Další tůně vznikly ve Vlčím Poli

Dalších šest tůní ochránci přírody vybudovali na soukromém pozemku ve Vlčím Poli u Dolního Bousova. Toto území nebylo vybráno náhodou – tůně vznikly na podmáčené půdě, kde se v minulosti pravděpodobně mohl nacházet rybník. V těchto místech ochranáři po jejich vybudování zaznamenali obrovský úspěch. Do přírody se vrátili vzácní obojživelníci – rosnička, kuňka, ropucha a čolek obecný, skokan štíhlý i hnědý. A jak bude jejich nové působiště vypadat? Tři větší tůně se nachází u silnice. Největší z nich má dvanáctkrát osm metrů a maximální hloubka je 120 centimetrů. Další tři tůně jsou u lesa – tady jde o kombinaci menší a větší vodní plochy s maximálně 60 centimetry hloubky. Odlišné velikosti tůní poskytnou biotop pro různé druhy živočichů. Informace doplňuje hydrobiolog Radomír Studený, který při plánování projektu zvolil průtočné tůně bez ryb. „V letních měsících mohou tůně vysychat a při prudších deštích tak zachytí část vody, která údolnicí poteče z lesního pozemku. Tůně tady využijí nejen obojživelníci, ale také drobní bezobratlí živočichové, jako například vážky a potápníci,“ vysvětluje.

Máte taky chuť se zapojit?

Majitelem pozemků je starousedlík pan Král. „Je jedním z lidí, kteří se rozhodli část pozemků vrátit přírodě,“ informuje předsedkyně ČSOP Klenice Milada Vrbová, a pokračuje: „Tůně teď budou sloužit jako cenný zdroj vody a k rozmnožování obojživelníků.“ Budování tůní si klade za cíl především pozitivně ovlivnit vodní režim v krajině – zadržet vodu, obnovit malý vodní cyklus, ochlazovat zdejší klima a poskytovat životně důležitou vodu nejen živočichům, ale také rostlinám. Ochranáři v budoucnu plánují pořádat v těchto místech i osvětové akce, aby si široká veřejnost uvědomila, co krajina potřebuje. Projekty mohou také inspirovat další majitele pozemků, kteří by rádi nabídli své lokality k ozdravnému kroku pro přírodu.