Sysel obecný, ještě nedávno téměř vyhynulý, dnes „maskot“ Mladé Boleslavi. Klíčovou roli v jeho záchraně sehrála Radouč, která se stala útočištěm pro stovky těchto drobných hlodavců. Co pomohlo syslům přežít, proč se přestali bát lidí a jak vypadá práce syslích hlídek, popisuje v rozhovoru předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Klenice Milada Vrbová.
V současné době je syslí kolonie vnímána jako turistická atrakce Mladé Boleslavi. Je to taková místní rarita. Na sysly se ale jezdí dívat i lidé ze zahraničí. Je to téměř mladoboleslavský maskot. Dokonce už se dá koupit i plyšový sysel v kalhotách se znakem města.
Daří se jim dobře, i když tomu tak v minulosti vůbec nebylo. Zlom nastal asi v roce 2016. V té době se začala místní syslí populace více rozvíjet. Předtím ale syslovi téměř hrozilo vyhynutí, protože se Radouč prakticky nesekala a byla hodně zarostlá. Sysel potřebuje nízký porost, aby se mohl rozhlížet a mohl se bránit nepřátelům. Když je louka zarostlá, je snadno napadnutelný a jeho populace opravdu strádá.
Po roce 2000 jich na Radouči žilo jen několik. Proto jsme přemýšleli, jak populaci navýšit. Uvažovalo se o přesunutí syslů z jiných oblastí na Radouč. V té době ale nebylo jasné, jestli bude území Radouče chráněné. Nakonec se dohodla ochrana přírody a krajiny společně s chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko a s Mladou Boleslaví, že udělají pro záchranu sysla maximum. Dohodly se, že se Radouč bude sekat šachovnicově a že se odstraní nálety.
Jeden čas se část louky nechávala i spásat, což přírodě hodně pomohlo. Bohužel několik let se nedaří najít subdodavatele, který by byl schopen na Radouč přivést stádo ovcí a koz a starat se tam o ně.
Po těchto změnách začalo syslů na Radouči poměrně razantně přibývat. A tak byla cesta k jejich záchraně na světě.
Zvláštní je, že syslové na Radouči úplně změnili svoje chování. Je zde poměrně vysoká návštěvnost a syslové se tu – jako na vůbec prvním místě v České republice – přestali bát lidí, i když to jsou normálně velmi plachá zvířata.
Lidé mají tendenci je krmit. Běžně krmí veverky nebo ptáky, a tak začali krmit i je. Většinou jim nosili mrkev nebo salát. Syslové tak zjistili, že se nemusí lidí bát, protože jim přináší potravu, a jsou jim tím pádem užiteční.
Díky tomu došlo k opravdu razantnímu nárůstu počtu syslů na Radouči, protože když mají krmení, mohou se rozmnožovat. V roce 2021 jich tady žilo 1700. Od té doby počet trochu klesl, protože lokalita není pro tolik syslů dostatečně velká a sami od sebe se přestali rozmnožovat. V roce 2024 jich zde bylo okolo 900. Zároveň se i odchytávají a přemisťují do jiných lokalit, aby se posílily jiné syslí kolonie v České republice.
Posláním projektu je naučit člověka soužití s přírodou. Chceme, aby veřejnost vnímala, že se jedná o druh, který v České republice vymírá. Sice to vypadá, že na Radouči ho přibývá, ale v jiných lokalitách se syslovi tak dobře nedaří a je terčem řady predátorů, jako jsou třeba kočky. Proto si myslím, že Radouč jako syslí lokalita má budoucnost.
Od syslích hlídek víme, že návštěvníků, kteří se jezdí na sysly dívat, stále přibývá, hlavně z ciziny. Proto je Radouč pro Mladou Boleslav i Českou republiku o to cennějším místem. Samozřejmě je potřeba o ni i nadále pečovat, aby syslové nepřišli o prostředí, ve kterém mohou žít.
Syslí hlídka vznikla v roce 2021, aby nedocházelo k úhynům tohoto kriticky ohroženého živočicha. Jejím úkolem mělo být informování veřejnosti o tom, čím je vhodné sysly krmit a jaká potrava jim škodí. Lidé si totiž na krmení syslů zvykli a zalíbilo se jim to. Bohužel je ale krmili i nevhodnou potravou jako třeba brambůrky, a proto docházelo k velkým úhynům.
Fungují jako informační a zároveň i strážní služba, která se snaží mezi veřejností šířit osvětu. Vysvětlují lidem, proč je sysel zajímavý a proč je potřeba ho chránit. Členové hlídky jsou pravidelně proškolováni a mají přehled o novinkách z probíhajícího výzkumu. Vědí, jak syslové mění své chování i jak se jejich populace vyvíjí.
Rozdávají pracovní listy o syslech, které jsme jako Český svaz ochránců přírody Klenice vytvořili, a také letáčky, které jsou v češtině, angličtině i v ukrajinštině, protože vlivem války na Ukrajině k nám přišlo mnoho utečenců z této země. Lidé tam sysla vnímají jako škůdce, který jim bere potravu. Během prvního roku války je proto hlídky musely poměrně často upozorňovat, že u nás sysla chráníme a neubližujeme mu.
Na začátku dne hlídka projde území a zjistí, jestli tam není nějaký nepořádek, který případně uklidí. Jejím hlavním úkolem je ale informovat veřejnost. Letos syslí hlídky rozdávají lidem i slunečnicová semínka, která jsou ke krmení syslů nejvhodnější.
Doba syslích hlídek se postupně posouvá a rozšiřuje se na další měsíce. První rok projekt probíhal pouze o víkendech během letních prázdnin. Další rok už běžel celý červenec a srpen. Rok poté odstartoval už v červnu a letos poprvé začal už v květnu. Ideální by bylo pokrytí celé sezony od probuzení, tedy od konce května, po uložení se k zimnímu spánku, ke kterému se ukládají už v půlce srpna.
Začátky nebyly jednoduché. Když jsme v roce 2021 syslí hlídky zaváděli, lidé nás vnímali poměrně negativně. Jak už jsem říkala, návštěvníci byli zvyklí sysly krmit vším možným. V té době byl nastaven přísný zákaz krmení, o kterém hlídka návštěvníky informovala. Lidé ale zákaz vnímali jako křivdu. Někteří byli dokonce agresivní. Docházelo ke slovním přestřelkám. Někdy se to řešilo i přes městskou policii.
Postupně nás ale veřejnost přestala vnímat jako dráby, co ostatní kontrolují a říkají jim, co mají a nemají dělat. Lidé si uvědomili, že syslí hlídka pomáhá. Nyní už jsou syslí hlídky vnímány opravdu pozitivně. Lidé se chodí hlídek ptát a sami je informují, když se někdo nechová tak, jak má.
Oslovujeme středoškoláky, kterým už bylo osmnáct let, jestli by neměli zájem se do syslích hlídek zapojit. Myslím si, že je fajn, že to dělají mladí lidé. Momentálně je součástí hlídky osmnáct studentů, kteří mají pozitivní vztah k přírodě.
Spolupracujeme například s paní Irenou Schneiderovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která provádí výzkum chování syslů a sleduje jejich celkový zdravotní stav. Syslí hlídky paní doktorce ve výzkumu a monitoringu pomáhají. Asistují třeba při odchytu nebo vážení.
Sysel obecný, dnes považovaný za kriticky ohrožený druh, býval dříve vnímán jako běžný polní škůdce. Jeho populace ale v posledních desetiletích dramaticky klesla, a to v důsledku používání pesticidů a úbytku přirozeného prostředí. V současnosti v České republice přežívá na zhruba 35 lokalitách a podle odhadů z roku 2022 jich tam žije kolem šesti tisíc jedinců. Jednou z nejvýznamnějších populací je právě ta na Radouči, kde se díky péči ochranářů syslům výjimečně daří.
Zdroj fotografií: