Když se řekne víno, většinou se nám vybaví prosluněná jižní Morava nebo Bordeaux a Burgundsko ve Francii. Pro nejednoho tak bude překvapením, že se vinná réva pne i nad Ptáckou ulicí u nás v Mladé Boleslavi. Zdejší vinice bourá předsudky a ukazuje, že i v kraji, který je známý spíše díky automobilům Škoda, může vzniknout regionální víno s příběhem.
V roce 2013 se v Mladé Boleslavi konaly první slavnosti vína. Jenže slavnosti bez vlastního vína nejsou to pravé ořechové, a tak se zrodil nápad na zřízení mladoboleslavské vinice. Místní vinice vznikla jako součást rekultivace svahu nad Ptáckou ulicí a úprav historické vodárny Postupenský pramen. V roce 2014 se vysadilo 190 ročních sazeniček a už rok nato se vinice dočkala první panenské sklizně.
Na doporučení vinaře Viléma Krause z Mělníka se zde pěstují odrůdy Solaris a Johanniter, které dozrávají jako první. „Jsou to rezistentní německé odrůdy, kterým nevadí mráz a trošku drsnější podmínky,“ vysvětluje ředitel Kultury města Mladá Boleslav Milan Pruner.
Jihozápadní svah nad Ptáckou nebyl pro vinici vybrán náhodně. Podle záznamů mladoboleslavského okrašlovacího spolku vinice nad Ptáckou existovala ještě na počátku 20. století. I místní názvy z okolí odkazují na dlouhou, ale pozapomenutou vinařskou tradici na Mladoboleslavsku. Jistě ne náhodou najdeme v Mladé Boleslavi Viničnou ulici nebo v městysu Sovínky ulici Nad Vinicí. Co by kamenem dohodil na západ od Mladé Boleslavi leží i vesnice Vinec.
O mladoboleslavskou vinici se stará firma Compag, pro kterou je důležitý ekologický přístup. „Snažíme se vinici vůbec nestříkat a neřešit tam nic chemicky. Používáme primární biologické postupy, jako je pletí, klasické osečkování, které spočívá v zastřihování nových výhonků. Protrháváme listy, aby bobule měly dostatek světla a mohly zrát a aby se nám tam nedostala plíseň. Snažíme se, aby náš přístup byl blízký přírodě,“ objasňuje přístup firmy předsedkyně okrašlovacího spolku Iva Bílková.
Compag klade důraz i na estetickou stránku vinice, a proto se vinná réva pne po akátových kůlech. Doplňkové výsadby růží a meruněk také navazují na historickou tradici. „Dohledali jsme historické fotografie a zjistili jsme, že na vinici kvetly meruňky. Růže jsme zvolili proto, abychom vyzkoušeli, jestli budou fungovat jako zastínění kořenového systému první řady vinné révy,“ dodává Iva Bílková.
„V září probíhá sklizeň. Víno se pak odveze na Moravu, kde se lahvuje ve vinařství Piálek a Jäger na Znojemsku. Výnos je zhruba 170 litrů, to znamená zhruba 200 lahví vína. Záleží na sezoně. Odrůdy Solaris a Johanniter se smíchají dohromady a vznikne z nich suché bílé víno, takzvané cuvée. Poté se vrátí zpátky do Mladé Boleslavi. Zde je určeno k ochutnávání na slavnostech vína, které se konají každý rok v listopadu, a samozřejmě slouží jako prezenty pro reprezentaci města,“ upřesňuje Milan Pruner.
Víno z mladoboleslavské vinice, která patří k těm menším, se nedá nikde koupit, protože vinice není certifikovaná. „Kdyby byla vinice certifikovaná, a víno se tím pádem mohlo prodávat, museli bychom splnit plno dalších náležitostí. Říkali jsme si, že takové ambice nemáme. Přece jen nejsme na jižní Moravě, kde sluníčko svítí pořád,“ doplňuje náměstek primátora Daniel Marek.
V současnosti město uvažuje o rozšíření vinice. „Na třídě Tomáše Garrigua Masaryka máme v plánu výstavbu výtahu z horního náměstí dolů ke Štěpánce. V rámci tohoto projektu se bude revitalizovat i přilehlý svah, kde bychom chtěli udělat vinici taky,“ přibližuje plány magistrátu Daniel Marek.
Zdroj fotografií: