Mladoboleslavská dramatizace se vcelku věrně drží knižní předlohy. Včetně legendární historky z nymburského pivovaru a komínové scény. V centru dění není jen strýc Pepin a jeho nekonečné vyprávění, ale i scéna sama. Čtyřmetrová skluzavka společně s mýdlovými bublinkami a funkční pivní pípou dodává výjevu na originalitě.
Aktuality
Jdeme do divadla: Postřižiny
14. 9. 2025
Klára Marková
„‚Bylo to překrásné,‘ řekl s nadšením pan doktor Gruntorád, ‚ale zasloužila byste pětadvacet…‘ ‚Na holou,‘ řekla jsem.“ Městské divadlo Mladá Boleslav zakončilo divadelní sezonu ve velkém stylu – adaptací Hrabalových Postřižin. Režisérka Diana Šoltýsová na jeviště přenesla poetiku a absurditu všedního dne i srdečný humor originálu. Není tedy divu, že publikum odměnilo herce potleskem vestoje.
Vzpomínky, které nezestárly
Zajímavým vkladem režisérky inscenace je vytvoření rámce, kdy se Maryška (Lucie Matoušková) stará o Francina (Radim Madeja), kterého na stará kolena trápí Alzheimerova nemoc. Společně s Pepinem (Petr Mikeska) se vydávají do divadla na Postřižiny a vzpomínají tak na mládí. V kontextu Hrabalovy tvorby není nemístné ani přidání motivu Bóďovy (Milan Ligač) sebevraždy, i když v původní novele chybí.
Hru vkusně dokresluje hudba od Williama Valeriána. Tóny akordeonu navozují lidovost a odkazují k Hrabalovu humornému ladění. Autenticitu historek podporuje ztvárňování různých zvuků během vyprávění, jako například chrochtání prasat nebo práskání bičem ve scéně se splašenými koňmi. Inscenaci také skvěle doplňují zpívané pasáže mladé Maryšky (Nela Chaloupková). Legendární řev strýce Pepina pak bravurně ztvárnil Petr Mikeska.
Rozevláté letní šaty splývající s dlouhou hřívou mladé Maryšky, Bóďův kadeřnický úbor nebo tři zástěry řezníka Myclíka (Ivo Theimer). To jsou kostýmy, které jako už tradičně pochází z dílny Agnieszky Páté Oldak a kombinují hravost s atmosférou doby první republiky.
Výrazným rysem nové inscenace je v neposlední řadě pohyb a Svatava Hanzl Milková, která měla pohybovou spolupráci na starosti, odvedla vskutku mistrovskou práci. Herci se na jevišti synchronizovaně pohybují jako jeden muž. Jindy, když si to předváděný obraz žádá, je pohybový výraz tak akorát groteskní. Zkrátka zvolená míra explicitnosti gest nenásilně doplňuje Hrabalovu poetiku a divákům přináší vizuálně atraktivní zážitek.
Co jsou postřižiny?
Věděli jste, že název díla Postřižiny odkazuje ke starému středověkému rituálu, při kterém se stříhaly vlasy dospívajícím chlapcům, z nichž se tak stávali rytíři? Tento motiv nebyl v české literatuře 20. století nový. Před Hrabalem jej ve čtyřicátých letech využil třeba básník Josef Kainar ve známé básni Stříhali dohola malého chlapečka.
Adaptace
Hrabalovy Postřižiny se na divadelní prkna nedostaly zdaleka poprvé. První zpracování pro jeviště připravil Zdeněk Potužil a mělo premiéru už v roce 1977. Od května 2021 můžete na Postřižiny zajít i do Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni.
Do všeobecného povědomí se ale novela dostala zejména díky filmovému zpracování režiséra Jiřího Menzela z roku 1980. Postřižiny se staly divácky nejúspěšnějším filmem roku 1981, a proto asi navždycky bude Maryškou Magda Vášáryová, Francinem Jiří Schmitzer a strýcem Pepinem Jaromír Hanzlík.
Zdroj fotografií:
- Městské divadlo Mladá Boleslav